Po devíti letech se do Národního divadla vrací originální verze baletu Popelka Jeana-Christopha Maillota. Francouzský choreograf vytvořil toto dílo v roce 1999 pro soubor Les Ballets de Monte-Carlo, jehož je umělecký ředitel. Inscenace je charakteristická vytříbeným neoklasickým stylem a výrazným propojením tance s výtvarnou složkou díla. Těšit se můžete na moderní jednoduchou scénu Ernesta Pignona-Ernesta, vizuálního umělce a předchůdce francouzského street artu, výstřední kostýmy Jérôma Kaplana i jemné emocionální odstíny strhující hudby Sergeje Prokofjeva.
O inscenaci Popelka
Remake oblíbeného baletu Popelka z dílny světoznámého francouzského choreografa Jeana–Christopha Maillota na hudbu Sergeje Prokofjeva odráží další dramaturgickou linii Baletu ND – snahu vracet na jeviště tituly, které se v minulosti staly velice oblíbené a jejichž kvalita a význam nikdy neztratí svou uměleckou hodnotu či aktuální výpověď.
Popelka je velmi známý titul, vhodný pro dětského diváka, s mimořádnou hudební partiturou Sergeje Prokofjeva, který se tak vedle Romea a Julie stal stálicí repertoáru Baletu ND.
Sergej Prokofjev pracoval na partituře během druhé světové války. Použil leitmotivy, které odrážejí jednotlivé situace příběhu a podtrhují charakteristické rysy a emoce hlavních postav. Původní Popelka měla světovou premiéru v roce 1945 a spolu s Romeem a Julií a Kamenným kvítkem patří k Prokofjevovým nejčastěji uváděným světovým baletním titulům.
Jean-Christophe Maillot je výraznou vůdčí choreografickou osobností spjatou s neméně slavným baletním souborem v Monte Carlu, odkud tato inscenace pochází. Maillot má velmi osobitý styl, založený na vytříbeném, především výtvarném pojetí baletů. Virtuózní klasickou baletní techniku představuje tento tvůrce v nových variantách pohybových a prostorových struktur pocházejících jakoby „z jiného světa“. Tento osobitý punc nese i jeho Popelka. Je to inscenace se zvláštní krásou moderní estetiky a výjimečné energie, které prostupují všechny její složky – hudební, výtvarnou, režijní a choreografickou.
Foto: Serghei Gherciu a Martin Divíšek
Umělecký šéf Baletu Národního divadla Filip Barankiewicz premiéru komentuje:
„Jean-Christophe Maillot, šéf Les Ballets de Monte-Carlo, patří mezi baletními choreografy ke světové špičce. Obdivuji na něm, že tanec vnímá jako dialog, v němž jsou ve vzájemné simbióze klasická technika na špičkách a moderní až avatgardní ztvárnění. Tato tvůrčí pestrost spolu s vysokou uměleckou kvalitou jsou zárukou nevšední podívané, a tak Maillotova díla zařazují na svůj repertoár významné světové baletní soubory. “
Jaká je Maillotova inscenace? Důležitou roli hraje vzpomínka.
„Když jsem vytvářel Popelku, truchlil jsem nad svým zesnulým otcem. Motiv smutku se vyskytuje v několika mých baletech. V tomto díle nabývá významný rozměr. Jak můžeme žít bez zdrcující vzpomínky na blízké, kteří nás opustili? Moje odpověď na tuto otázku je, že musíme být k ostatním laskavější, i když v zármutku spíš máme sklon izolovat se od zbytku světa. Náhoda nám staví do cesty přátele, lidské bytosti. Mezi nimi jsou dobré víly, které nás povznesou, zvednou nám náladu,“ říká Jean-Christophe Maillot.
Vzpomínky….
Když se zvedne opona, vidíme Popelku, jak svírá bílé šaty své zemřelé maminky a vybavují se jí vzpomínky na společný život s rodiči. Ve chvíli, kdy si dívka šaty oblékne, zjeví se jí matka, vtělená do víly, aby jí pomohla vyhnout se nástrahám a falší světa.
Popelčin otec si na plese všimne, že víla je podobná jeho milované první ženě a jeho vzpomínky na ztracenou lásku kontrastují s nepříjemnou realitou v podobě manipulativní a hašteřivé druhé manželky.
Později je princ hnán vzpomínkou na svou ztracenou vyvolenou a vytrvale ji hledá po celém světě. Vynaloží mnohem víc námahy než princové v jiných verzích pohádky o Popelce.
Také epilog je věnován vzpomínce: Otec zůstává v myšlenkách na svou první lásku a macechu zavrhuje.
Vhodné pro publikum od 7 let.
Nenechte si toto představení ujít. Vstupenky na březnová představení jsou již vyprodány, ale předprodej na listopadová představení bude zahájen 1. června 2023
Popelka
- Choreografie: Jean-Christophe Maillot
- Hudba: Sergej Prokofjev
- Scéna: Ernest Pignon-Ernest
- Kostýmy: Jerome Kaplan
- Světelný design: Dominique Drillot
- Nastudování: Bernice Copppieters, George Oliveira a Bruno Roque
Více informací naleznete ZDE
Jean-Christophe Maillot
Pro nynějšího ředitele a choreografa souboru Les Ballets de Monte-Carlo se tanec snoubí s divadlem, vstupuje do cirkusové arény, přesahuje do výtvarného umění, je poháněn nejrůznějšími hudebními partiturami a vychází z rozmanitých literárních podkladů. Maillotův repertoár, sestávající z osmdesáti baletů z toho pětařicet vytvořených v Monaku) čerpá ze světa umění v nejširším smyslu slova, přičemž každý z nich slouží jako skica pro následující kreaci.
V průběhu třiceti let Jean-Christophe Maillot vytvořil celkem šedesát choreografií, od výpravných dějových baletů po kratší formáty, v nichž rozmanité spojistosti odrážejí dílo, které je součástí historie a diverzity. Jean-Christophe Maillot se narodil v roce 1960. Po ukončení studia tance a hry na klavír na Conservatoire National de Région de Tours se dále zdokonaloval na akademii Pole National Supérieur de Danse Rosella Hightower v Cannes. V roce 1977 získal Prix de Lausanne a následně se stal členem Hamburského baletu Johna Neumeira, kde jako sólista ztvárnil hlavní role repertoáru.
V roce 1983 se stal choreografem a ředitelem souboru ballet du Grand Théatre de Tours, který se v roce 1989 proměnil v Centre Chorégraphique National a pro něj vytvořil kolem dvaceti baletů. V roce 1985 založil taneční festival Le Chorégraphique. V roce 1987 s velkým úspěchem uvedl své nové dílo Le Mandarin Merveilleux v souboru Les Ballets de Monte-Carlo, který ho angažoval jako svého uměleckého poradce pro sezonu 1992/1993. V září roku 1993 Její královská Výsost princezna hannoverská jmenovala Maillota jeho ředitelem-choreografem.
V souladu se svou charakteristickou otevřeností vůči různým stylům jiných umělců a ve snaze o neustálý rozvoj svého souboru a obohacení repertoáru Maillot pravidelně zve do Monaka renomované choreografy. tato snaha o představení choreografického umění v jeho rozmanitých formách v roce 2000 vedla Maillota společně se Stéphanem Martinem k založení Monackého tanečního fóra (Monaco Dance Forum), mezinárodní platformy, v jejímž rámci se konají představení děl vyjímečně talentovaných choreogravů, výstavy, workshopy a konference.
V roce 2011 pod patronátem Její královské Výsosti princezny hannoverské se soubor Les Ballets de Monte-Carlo spojil v jednu organizaci s platformou Monaco Dance Forum a Académie Princesse Grace. Jean-Christophe Maillot byl jmenován do čela této instituce, která nyní kombinuje vynikající kvalitu mezinárodního tanečního souboru, přínosy multiformátového festivalu a potenciál prvotřídní školy.
