Nedostatek volných lidí na trhu práce vede k tomu, že se lidé nebojí dát výpověď a jít za aktuálně výhodnější nabídkou. Obecná míra fluktuace se podle analýz pohybuje na úrovni 14 – 16 % a další čtvrtina lidí si práci aktivně hledá nebo o změně vážně uvažuje, jak vyplývá z údajů pracovního portálu Profesia.cz. Nejvyšší míru fluktuace vykazují obory jako marketing, reklama a PR či cestovní ruch a gastro. Práci nejčastěji mění lidé ve věkové skupině 20 –24 let.
Firmy v současné době nabírají každý měsíc nové zaměstnance, často se jim tak sotva daří dorovnat počet těch, kteří ze společnosti odcházejí. Některé, například call centra, se potýkají s téměř 100% obměnou lidí. Nábor nových zaměstnanců a jejich zaškolení pro firmy není jednoduché ani levné. Navíc se tak odčerpává část prostředků, které by mohly investovat do inovací a rozvoje.
Často mění práci lidé v marketingu a reklamě, řidiči autobusů jsou poměrně věrní zaměstnanci
Nejvyšší míra fluktuace je podle údajů portálu Profesia.cz v oborech marketing, reklama a PR, v cestovním ruchu a gastro službách. Z profesí „vedou“ specialisté na sociální média a typicky sezónní zaměstnání jako je animátor volného času, plavčík nebo barman. Naopak věrnými zaměstnanci jsou kromě vyššího managementu překvapivě také řidiči autobusů, účetní, správci budov a strojvedoucí. „Obecně lze říci, že menší tendenci fluktuovat mají lidé, kteří investovali nějaké úsilí, aby se dostali na své místo,“ říká Michal Novák z Profesia.cz. „Ať už jde o obory, které vyžadují dlouhodobější vzdělávání, nebo pozice, na které se lidé musejí postupně propracovat, typicky manažerské posty.“
„U nás se vyšší míra fluktuace týká zejména pozic na provozní úrovni, menší naopak v administrativě,“ říká Radoslav Kavulič, personální ředitel SSI Group. „Vnímáme i regionální rozdíly: například v Praze je vlivem širší nabídky pracovních pozic fluktuace vyšší v porovnání s oblastmi severních Čech či Moravy. Na druhou stranu, díky vyšší koncentraci pracovní síly je pro nás snazší pokrýt pozice v Praze než v krajích, kde je sice míra nezaměstnanosti vyšší, ale paradoxně máme mnohem větší problémy pozici za odcházejícího zaměstnance obsadit.“
Kromě finančních pobídek hraje v úvahách o změně zaměstnavatele velkou roli i touha po změně a větší možnosti seberealizace. To dokládá i fakt, že nejčastěji mění místo lidé ve věku 21-22 let, kteří se již rozkoukali ve svém prvním zaměstnání, do kterého nastoupili po střední škole nebo vyučení, a hledají jiné možnosti uplatnění. Potom míra fluktuace s věkem klesá, i když pozorujeme mírný nárůst kolem 50. roku věku.
Problém je zaměstnance udržet
V posledním roce výrazně vzrostla dobrovolná fluktuace, a naopak klesá míra té nedobrovolné – tedy výpovědí ze strany zaměstnavatele. „V některých profesích, zejména tam, kde jsou nízké kvalifikační nároky, lidé v současné době střídají zaměstnavatele velmi často, podle aktuální finanční nabídky. To je problém zejména u velkých obchodních řetězců nebo v logistice,“ říká Michal Novák z Profesia.cz. Přetahování zaměstnanců o něco vyšší finanční nabídkou je proto krátkozraké řešení. Pro zaměstnavatele je v současné době opravdovou výzvou své stávající zaměstnance udržet. Stále více firem vsází na zlepšování atmosféry na pracovišti a individuální přístup k zaměstnancům.
„Snažíme se neustále rozšiřovat paletu benefitů a možnost vzdělávání našich zaměstnanců. To je však v dnešní době již zcela běžné a nijak originální,“ říká k taktice pro udržení zaměstnanců Radoslav Kavulič. „V SSI Group si velmi zakládáme na tom, že jsme tradiční česká rodinná firma a tuto rodinnou atmosféru se snažíme přenášet ke všem zaměstnancům. A ačkoliv v současné době máme téměř 2500 zaměstnanců, individuální přístup a vzájemná důvěra jsou pro nás velmi důležité. Pomáhá nám například program HR v terénu, v rámci kterého naše personalistky pravidelně navštěvují naše objekty a se zaměstnanci řeší jejich otázky, problémy. Naslouchají a snaží se být maximálně nápomocné. A stejně tak, jak by tomu mělo být v rodině, i v práci se chováme k našim zaměstnancům fér, neslibujeme, co neumíme splnit a co slíbíme, to splníme.“
