Výstava Josef Mánes: Člověk – umělec – legenda představuje více než 400 exponátů z 25 veřejných institucí a soukromých sbírek, včetně originálu Kalendářní desky pražského orloje ze sbírek Muzea hlavního města Prahy.
Výstava Josef Mánes: Člověk – umělec – legenda
Josef Mánes je jedním z nejvýznamnějších českých umělců 19. století. Jeho tvorba se vyznačuje neobyčejnou šíří – zahrnuje práce určené do veřejného prostoru i vyhraněně intimního charakteru, díla nadčasová i zcela aktuální, podobizny, krajiny i alegorie; plátna, kresby i grafiky. Výstava zachycuje hlavní okruhy Mánesovy tvorby. Celkový obraz dotvářejí ukázky z Mánesovy korespondence, dobové texty a fotografie a v neposlední řadě i informace o nových objevech učiněných v rámci restaurátorského průzkumu Mánesových děl.
Několik obrazů má návštěvník možnost je prozkoumat detailněji na obrazovce displeje, kde lze obraz vidět v denním světle, dále ultrafialové luminiscence, infračervené reflektografii a další možností kterou si můžete navolit je výsledek laboratorního průzkumu.
Na začátku výstavy jsou vystaveny obrazy nejen Josefa Mánesa, ale také Quida, Antonína Mánesa a Václava. Jedné části expozice vévodí známé dílo Kalendářní deska pražského orloje. Další část je věnována tvorbě vlastenecké, kdy nás překvapilo, jak se Josef Mánes věnoval studiu krojů. Potom už má návštěvník možnost si prohlédnout portréty, krajinky skicy, obrazy, které vznikly v době pobytu na zámku Čechy pod Kosířem. Ve vitrínkách se můžete začíst do korespondence. Ve vitrínách nejsou vystaveny jen dopisy, ale můžete si zde také prohlédnout prapory spolků, dekorativní předměty, nádoby, vějíře.
Pohled na dílo Josefa Mánesa
V prvním patře expozice se seznámíte s pohledem na dílo Josefa Mánesa v dobách pozdějších, kdy se nejprve stal ikonou tzv. generace Národního divadla a v závěru 19. století bylo jeho jméno vtěleno do spolku sdružujícího umělce obracející se k novým výtvarným směrům. Ve 20. století se pak „mánesovský mýtus“ proměňoval od národoveckého pojetí první poloviny století k ideologizaci umělce v rámci socialistického realismu. Nás zaujal například televizní přijímač z roku 1956 pojmenovaný „Mánes“, dále jsme si prohlédly aršíky známek. Zde v patře se můžete také posadit před televizní obrazovku a připomenout si film Paleta lásky, kde malíře Josefa Mánesa výborným způsobem ztvárnil Petr Kostka.
Umělecká dětská stezka
Výstava Josef Mánes: Člověk – umělec – legenda má také speciální dětskou část zvanou dětská stezka. U několika obrazů jsou úkoly pro dětské návštěvníky a nejen to. Jsou zde i lavice s malířskou deskou, pod ní naleznete pastelky, na zadní části lavice jsou čtvrtky nebo předem připravené obrazy, kde mohou nejmladší návštěvníci tvořit a poznávat malířův svět. Protože Josef Mánes se věnoval také kresbě rostlin, naleznou dětští návštěvníci na jedné „malířské lavici“ také herbář, kterým se mohou inspirovat.
Návštěva výstavy Josef Mánes: Člověk – umělec – legenda je zajímavou výpravou pro dospělé i pro děti a když vyjdete z budovy Valdštejnské jízdárny do zahrady a rozhlédnete se kolem, máte svoji inspiraci tvořit vlastní umělecké dílo.
Výstava trvá do 16. července 2023
Více informací a doprovodné programy naleznete ZDE
Foto: Cysnews
Valdštejnská jízdárna
Valdštejnská 3, Praha 1;
Otevírací doba:
úterý–neděle 10–18 h / každá první středa v měsíci 10–20 h
Valdštejnská jízdárna
Valdštejnská jízdárna je historická budova školy jezdectví, dnes výstavní sál u stanice metra Malostranská. Jízdárna přiléhá k Valdštejnské zahradě. Provoz tzv. jízdárny s sebou nesl vysoké náklady a původní účel přestala jízdárna plnit na konci 19. století. Po první světové válce v důsledku pozemkové reformy byla pozastavena probíhající rekonstrukce paláce a současně s tím rodina Valdštejnů pronajala jízdárnu mladoboleslavské automobilové továrně Laurin & Klement. V roce 1926 toto nájemní právo přešlo na Akciovou společnost, dříve Škodovy závody v Plzni, po níž si budovu jízdárny pronajímaly další podniky automobilového průmyslu (roku 1928 Elka, výzbroj a opravy automobilů, s. s r.o. v Praze, a roku 1938 Akciová společnost pro automobilový průmysl). roce 1950 bylo naplánováno, že ve sklepích jízdárny vzniknou halové garáže, u zdí jízdárny a pavilonu pak měl vzniknout výtah pro automobily. Nakonec však bylo rozhodnuto, že se jízdárna stane výstavní galerií. Valdštejnskou jízdárnu začala využívat Národní galerie.
Zdroj: Wikipedie
