Ve spolupráci s obecně prospěšnou společností Josef Svoboda – scénograf představuje Galerie Středočeského kraje (GASK) výstavu JOSEF SVOBODA –scénograf, uspořádanou k nedožitým stým narozeninám jedné z nejvýraznějších postav světové divadelní scénografie.
Multimediální expozice, pojatá jako symbolický živý divadelní prostor, připomene Svobodovu bohatou scénografickou tvorbu v rozmezí od 40. let 20. století do počátku 21. století. Prostřednictvím výstavy lze vstoupit do autorova tvůrčího a myšlenkového procesu a seznámit se s invencí, kterou Svoboda soustavně uplatňoval v oblasti světelného designu, kinetiky, projekce či využití laseru. Expozice připomíná i klíčová témata Svobodovy scénografické tvorby, jakými jsou práce se světlem, se zrcadly, fenomén schodiště či ve své době novátorské využití moderních technologií. Ve výstavě diváci dále naleznou velkoplošné 3D projekce, dynamický obraz a zvuk. Součástí expozice je i prostor kina s dobovými dokumenty a rozhovory, připomínajícími osobnost a dílo Josefa Svobody.
Výstava Josef Svoboda –scénograf
Výstava Josef Svoboda –scénograf v Galerii Středočeského kraje (GASK), na jejímž vzniku se podíleli také členové rodiny –dcera Šárka Hejnová a vnuk Jakub Hejna – i blízcí přátelé, odborníci a spolupracovníci slavného scénografa ,je svým významem a rozsahem jednou z nejdůležitějších přehlídek tvorby tohoto génia světové scénografie. Spoluzakladatel (a později i ředitel) legendární Laterny magiky se v GASK představuje nejen jako tvůrce téměř 700 činoherních, operních a baletních inscenací, ale též jako vizionář a inovátor v oblasti světelných technologií, který neúnavně propojoval svět vědy a umění a který stál u vzniku světelného designu a multimediálních projektů. V průběhu své profesní dráhy představil v této oblasti mnoho technologických inovací –jako vůbec první na světě například na divadelní scéně použil laser.
„Svoboda spojil světelnou, posléze filmovou projekci na plátno s hereckou akcí na scéně, ve svých pozdějších pracích zapojil aktuální snímání dění na ulici kamerou a včlenil ho do právě probíhajícího představení, používal složité obrazové koláže, vizualitu děje umocňoval přední i zadní projekcí na soustavu pohyblivých pláten zvanou polyekran a zrcadel z plexiskla a fólie,“ říká přední znalkyně Svobodova díla a autorka knihy Josef Svoboda –scénograf Helena Albertová.
V první části expozice se návštěvník setká s chronologicky řazeným výběrem reprezentativních inscenací, pokrývajícím celé Svobodovo tvůrčí období. Diváci uvidí originály většinou dosud nezveřejněných kreseb a studií z autorova bohatého archivu, makety scén a fotografie zrealizovaných inscenací.
Druhá část výstavy navozuje atmosféru divadelního prostoru, vtahuje návštěvníka do Svobodova magického světa a poskytuje mu silný vizuální a emocionální zážitek. V šesti výstavních celcích, nazvaných Scéna jako obraz, Řeč světla, Psychoplastický prostor, Rytmus hmoty, Wagnerovské inscenace a Theatrum Mundi, prezentují autoři výstavy Svobodovy klíčové scénografické přístupy, témata a novátorské počiny pomocí dobových audiovizuálních materiálů, velkoplošných projekcí a 3D animací. Každou sekci doplňuje tematicky orientovaný text a citace z poznámek Josefa Svobody.
„Použitím audiovizuálních médií, dynamického obrazu a zvuku přibližujeme dílo Josefa Svobody v monumentálních obrazových formátech s jejich prostorovým účinkem a současně akcentujeme význam technologií a jejich uplatnění ve Svobodových scénografiích,“ říká spolukurátor výstavy a vnuk Josefa Svobody Jakub Hejna.
K výtvarnému a architektonickému řešení expozice její autoři, Daniel Hanzlík a Pavel Mrkus, poznamenávají: „Výstavní prostor pojímáme jako jistou formu zkušenosti s divadelním prostorem. Jak celek výstavy, tak i jednotlivé sály proto mají formu imerzivních prostředí, která předávají nejen informace, ale i prožitek vznikající ze světelné, kinetické či interaktivní hry, což jsou složky nejen svobodovského divadla, ale reprezentují zároveň technologický vývoj v současných scénografických realizacích, které ze Svobodova odkazu čerpají.“
Josef Svoboda
Josef Svoboda (1920–2002)
V průběhu své mimořádné, téměř šedesátileté kariéry vytvořil scénografie k více než 700 inscenacím na domácích i světových scénách (mj. Metropolitní opera v New Yorku, Covent Garden v Londýně, Festspielhaus v Bayreuthu, Teatro alla Scala v Miláně).
Se svými spolupracovníky stál u zrodu divadelního fenoménu Laterny magiky a nových vizuálních forem (polyekran, polyvize). Významně se podílel na úspěchu Československa na světových výstavách (EXPO) v Bruselu v roce 1958, v Montrealu v roce 1967 i o tři roky později v japonské Ósace. Spolupracoval s předními domácími i světovými tvůrci (např. s A.Radokem, V.Kašlíkem, G.Strehlerem, L.Olivierem, L.Bernsteinem nebo F.Dürrenmattem).
Jako výtvarník se podílel také na vzniku řady filmových a audiovizuálních děl; mezi nejznámější patří jeho spolupráce s M.Formanem na oscarovém
filmu Amadeus. Byl držitelem řady ocenění a několika patentů. Svým působením ovlivnil současnou podobu oboru a zároveň předznamenal zrod dynamicky se rozvíjejícího světelného designu. „A tak se celý život vlastně vracím, hledám, a popírám se; spočítal bych krátké okamžiky, v nichž jsem měl pocit, že přesně vím. Ale jedno vím opravdu dobře: jeviště je nástroj, stejně dokonalý nástroj jako klavír. Nástroj, na němž je možno zahrát Chopina, a z nebe budou padat hvězdy; nebo Beethovena, a smutek dostane tvar a pevnost hmoty; nebo Mahlera či Orffa či Gerschwina. Na jevišti je možné zahrát všechno. A krásně zahrát.
