Model koncentračního tábora Osvětim I a sugestivní výstava „Děvčata z pokoje 28“ obohatily stálou expozici Centra studií genocid. Poprvé byly k vidění v rámci pietní akce v sobotu 9. března 2019 v Terezíně. Stejně jako připravovaná kniha publicisty Františka Cingera „To byl Arnošt Lustig“.
Připomínková akce se konala symbolicky v den vyhlazení tzv. rodinného tábora v Osvětimi-Březince, kam byli v letech 1943 a 1944 postupně deportováni vězni z terezínského ghetta. V noci na 9. března 1944 skončilo v plynových komorách 3792 mužů, žen i dětí. „Terezín, Osvětim a podobná místa jsou dokladem hrůz, které během druhé světové války spáchali nacisté nejen na židovském obyvatelstvu. V těchto místech oběti holocaustu prožívaly nepopsatelné utrpení a právě zde bychom si jejich osudy měli neustále připomínat,“ zdůraznil Šimon Krbec, ředitel Centra studií genocid Terezín.
Cílem setkání bylo uctít jejich památku a rovněž představit nové expozice a díla připomínající dějiny holocaustu, jako je model osvětimského kmenového tábora (Osvětim I), který vytvořili pedagogové a studenti Smíchovské střední průmyslové školy v Praze. „Projekt Osvětim vytváříme nejen proto, abychom ukázali jednu velmi temnou kapitolu lidských dějin. Nejde nám však jen o to ukázat, co se stalo, ale také, co by se mohlo znovu stát, pokud bychom se nedokázali z této strašné historie poučit,“ shrnul ředitel SSPŠ Radko Sáblík.
Další novou stálou expozicí Centra studií genocid Terezín je sugestivní výstava, kterou tvoří materiály a dobové fotografie o životě židovských dívek v trýznivých podmínkách terezínského ghetta. „Když jsem pracovala na knize ,Děvčata z pokoje 28‘, potažmo připravovala stejnojmennou výstavu, snažila jsem se zpřístupnit jejich poselství, zachránit pro budoucnost jejich odkaz. Jestli dnes vím, co v boji o přežití znamenají přátelství, láska, naděje, umění a kultura, pak jsem se to dozvěděla především díky děvčatům z pokoje 28,“ prohlásila při otevření výstavy její autorka Hannelore Brenner.
Součástí sobotního programu byla i prezentace připravované knihy vzpomínek „To byl Arnošt Lustig“, která zanedlouho vyjde v nakladatelství Eminent. Její autor, publicista a novinář František Cinger, v průběhu téměř 20 let strávil s významným spisovatelem mnoho času. „K nejsilnějším zážitkům patřily společné návštěvy Terezína, Mauthausenu nebo místa mezi německým Klingenthalem a českými Kraslicemi, kde v dubnu 1945 Arnošt Lustig utekl z vlaku smrti směřujícího z Buchenwaldu do Dachau,“ zavzpomínal František Cinger.
Centrum studií genocid působí od roku 2017 ve zrekonstruovaných historických objektech terezínské hlavní pevnosti. „Pomáháme městu Terezín s využitím a provozem budov, které mají nevyčíslitelnou kulturně-historickou hodnotu a jsou známy po celém světě. I když se řadu z nich podařilo zachránit, části pevnosti stále hrozí zřícení. Mezi poškozenými je i objekt Drážďanské kasárny, jeden z hlavních symbolů holocaustu na našem území. V krajním případě dokonce hrozí, že bude pevnost Terezín vyškrtnuta z indikativního seznamu UNESCO,“ upozornil Šimon Krbec.
