V Černínském paláci byl zahájen rok šlechtické diplomacie


Slavnostní zahájení projektu Šlechta českých zemí v evropské diplomacii zaměřeného na šlechtické rody, které významně ovlivnily běh evropských a světových dějin se dnes za účasti ministra kultury Ilji Šmída, generální ředitelky Národního památkového ústavu Nadi Goryczkové a náměstka ministra zahraničních věcí Martina Tlapy uskutečnilo v Černínském paláci v Praze. Symbolicky tak byla zahájena sezona na státem spravovaných památkách, při níž se návštěvníci budou moci vydat po českých stopách v evropské diplomacii.

 

Rok šlechty českých zemí v evropské diplomacii je dalším dílem ze série dlouhodobého a veřejností oblíbeného projektu Po stopách šlechtických rodů, ve kterém se snažíme návštěvníkům našich památek nabídnout podnětná témata z historie ve spojitosti s někdejšími sídly šlechtických rodů. Kromě nových expozic však projekt přináší i řadu vzdělávacích aktivit a jeho výsledkem bude v prosinci tohoto roku například i výpravná kniha věnovaná šlechtické diplomacii. Letos se navíc připojujeme k probíhajícímu Evropskému roku kulturního dědictví,“ vysvětluje generální ředitelka Národního památkového ústavu Naďa Goryczková.

 

Česká, moravská i slezská šlechta se při svém privilegovaném společenském postavení angažovala v diplomacii již od středověku a významní aristokraté pracovali v diplomatických službách i v éře občanské společnosti od 19. století včetně období první Československé republiky po roce 1918. Významnou úlohu sehráli členové někdejších šlechtických rodů i při budování diplomacie Československé a České republiky po roce 1989. Diplomaté z českých zemí tak po staletí hráli zcela zásadní roli při utváření evropské diplomatické kultury a výrazným způsobem ovlivňovali formování geografické, politické i duchovní identity a integrity současné Evropy.

 

„Projekt, který dnes slavnostně zahajujeme v sídle ministerstva zahraničních věcí, je mimo jiné příležitostí tyto historické osobnosti a události připomenout a ukázat, jak důležitou úlohu sehrály české země v evropských dějinách,“ připomíná Naďa Goryczková.

 

Roli kulturního přínosu šlechtické diplomacie pro české prostředí zdůraznil ministr kultury Ilja Šmíd.


„Dnes zahájený projekt ukazuje na roli šlechtických diplomatů v utváření evropských geografických, politických i společenských poměrů. V druhém plánu ale otevírá dosud nedostatečně vnímaný prostor přenosu myšlenek a kulturních vzorců, k němuž při diplomatických misích docházelo a který je zdrojem mimořádně cenného a mnohovrstevnatého kulturního dědictví, spravovaného dnes Českou republikou. Toto dědictví máme možnost nyní s ještě větším důrazem prezentovat veřejnosti v prostředí našich hradů a zámků, za což jsem upřímně rád,“ uvedl ministr, pod jehož záštitou se projekt koná.

 

Zahájení Roku šlechty českých zemí v evropské diplomacii v Černínském paláci, sídlu ministerstva zahraničích věcí, není náhodné. Vyvrcholením celého roku totiž bude v červenci otevření nové expozice na zámku v Jindřichově Hradci věnované diplomatickým aktivitám příslušníků černínského rodu od raného novověku až do první poloviny 20. století. Nebude zde opominut ani stavebník dnešního sídla ministerstva, diplomat hrabě Humprecht Jan Černín, jehož portrét ze sbírek Národního památkového ústavu byl během slavnostního zahájení v paláci vystaven spolu s originálem knihy Dokonalý ambasador od Juana Antonia de Vera y Figueroa. Její italské vydání z roku 1649 bylo dedikováno právě Humprechtu Janu Černínovi, vyslanci císaře Leopolda I. v Benátkách. Její text byl od 17. století používán jako základní učebnice diplomacie. Jedním z lákadel jindřichohradecké expozice Dokonalý diplomat. Černínové – vyslanci, cestovatelé a sběratelé a jejím hlavním artefaktem bude i originál jedinečného tureckého stanu, který si z osmanské říše přivezl v roce 1616 jako dar Heřman Černín z Chudenic.

 

Dílčí aktivity reflektující v místě zachované předměty, dokumenty či témata budou přitom od otevření památek veřejnosti 30. března probíhat na více než čtyřiceti vybraných objektech ve správě Národního památkového ústavu. Například na zámku v Českém Krumlově bude nově prezentován příběhu zlatého Eggenberského kočáru, který byl vytvořen v Římě v roce 1638 pro účely diplomatického procesí. Zámek Kynžvart připomene rozličnými aktivitami roli knížete Klementa Václava Metternicha v evropské diplomacii a bude zároveň centrem letošní Hradozámecké noci, který proběhne poslední srpnovou sobotu (25. srpna 2018). Zámek Červená Lhota vzpomene posledního rakousko-uherského velvyslance ve Vatikánu, prince Johanna Schönburg-Hartensteina; prohlídková trasa zákupského zámku bude obohacena o tři reinstalované pokoje, které připomenou osobnost Orlíka, vévody zákupského.

 

Nabídku prohlídkových tras jednotlivých objektů rozšíří i dílčí tematické výstavy a chybět nebudou ani speciální kulturní akce a prohlídky. Výstava na zámku Hradec nad Moravicí zmapuje životní příběh diplomata Karla Maxmiliána VI. knížete Lichnovského. Výstava Vchynský – diplomat ve službách Valdštejna v Benešově nad Ploučnicí pak bude reflektovat roli hraběte Viléma Kinského ze Vchynic a Tetova v letech 1630–1634 při spiknutí Albrechta z Valdštejna proti císaři Ferdinandovi II. Štýrskému. Kostýmované prohlídky Duchcova připomenou nejznámějšího milovníka Giacoma Casanovu jako intrikána, špiona a diplomata. Další speciální prohlídky nabídne např. Hrádek u Nechanic, Hrubý Rohozec, Horšovský Týn, Jaroměřice nad Rokytnou, Kunštát, Kynžvart, Lysice, Mnichovo Hradiště, Mníšek pod Brdy, Litice, Velké Březno, klášter Plasy a další památky.

 

Kromě akcí v České republice jsou plánovány ve spolupráci s partnerskými paměťovými institucemi i aktivity v zahraničí, zejména pak panelová výstava Čtyři vize evropského míru. Jejím tématem jsou čtyři zásadní mírové diplomatické mise, jejichž cílem bylo nastolení trvalého míru mezi evropskými národy (Projekt českého krále Jiřího z Poděbrad na mírovou organizaci křesťanských států z let 1462–1464, Vestfálský mír, Vídeňský kongres, projekt sjednocené mírové Evropy Pan-Evropa a stejnojmenná kniha Richarda Coudenhove-Kalergi). Spojujícím momentem všech těchto událostí jsou panovníci a šlechta českých zemí, jejichž rezidence a mobiliář spravuje Národní památkový ústav.

 

Veškeré informace o akcích spojených s Rokem šlechty českých zemí v evropské diplomacii včetně kalendáře akcí naleznou návštěvníci na webových stránkách Národního památkového ústavu.

 

V rámci připomenutí sta let novodobé české státnosti přichází Národní památkový ústav v sezoně 2018 také s projektem Století republiky, ve kterém zaměří svoji pozornost zejména na období předválečného Československa. S využitím dobových materiálů však připravuje i řadu přednášek, výstav a dalších aktivit věnovaných dalším tzv. osudovým osmičkám našich dějin.