Festival Pražské křižovatky se letos konečně dočká svého prvního představení, ale jak v těchto časech jinak než online. Varšavská scéna Nowy Teatr sdílí inscenaci režiséra a svého uměleckého šéfa Krzysztofa Warlikowského Odjíždíme – a to s českými titulky.
Krzysztof Warlikowski: Odjíždíme
Premiéra: 14. června 2018
Uvádíme: 21. 11. od 19:00 do 23. 11. do 7:00 na webu Národního divadla a Facebooku Činohry
Podle hry Chanocha Levina Suitcase Packers adaptovali: Krzysztof Warlikowski, Piotr Gruszczyński Do polštiny přeložil: Jacek Poniedziałek Do češtiny přeložila: Barbora Kolouchová Režie: Krzysztof Warlikowski Dramaturgie: Piotr Gruszczyński Scéna a kostýmy: Małgorzata Szczęśniak Hudba: Paweł MykietynSvětelný design: Felice RossHrají: Agata Buzek, Andrzej Chyra, Magdalena Cielecka, Ewa Dałkowska, Bartosz Gelner, Maciej Gąsiu, Gośniowski, Małgorzata Hajewska-Krzysztofik, Jadwiga Jankowska-Cieślak, Wojciech Kalarus, Marek Kalita, Dorota Kolak, Rafał Maćkowiak, Zygmunt Malanowicz, Monika Niemczyk, Maja Ostaszewska, Jaśmina Polak, Piotr Polak, Jacek Poniedziałek, Magdalena Popławska Produkce: Nowy Teatr, Warsaw Koprodukce: Théâtre National de Chaillot, Paris; La Comédie de Clermont-Ferrand; Théâtre de Liège, Hellenic Festival, Athens; Bonlieu Scène national Annecy; CULTURESCAPES Switzerland, Basel
Financováno z prostředků víceletého programu NEZÁVISLÍ 2017–2021 v rámci dotačního programu „Kulturní mosty“ Institutu Adama Mickiewicze.
Dvanáct let po úspěchu svého uvedení tragikomedie Krum se Krzysztof Warlikowski vrátil k dílu izraelského dramatika Chanocha Levina, přičemž tentokrát sáhl po jeho titulu Suitcase Packers (Baliči kufrů). Roky, které uplynuly od uvedení prvního Levinova textu, přinesly Polsku i Evropě nejeden dramatický okamžik. A tak se vrtkavý snílek Krum, hrdina známý z předešlé hry, po neúspěšné výpravě do zahraničí vrací do vlasti, v níž snad všichni umírají nebo se alespoň někam balí a chystají. Velká světová migrace lidí nachází v Levinově textu svou místní tvář a místní měřítko, jež odrážejí úzkosti a pohyby probíhající v makroměřítku. Kam směřují postavy Levinovy pestré galerie, není jasné, ale snad každá se snaží pohnout co nejdál od „tady“, třebaže opustit svůj domov nechce žádná. Ledacos o tomto tajemném velkém pohybu ostatně signalizuje „orchestrální“ podtitul hry Komedie pro osm pohřbů… A tak je třeba se ptát: Je život opravdu někde jinde? Není lepší a rozumnější zůstat a soustředit se na budování komunity? Je čas romantických gest, nebo pozitivistické práce pro dobro všech? Život nepřináší mír ani bez politiky, natož s ní!
V inscenaci Odjíždíme nacházíme mnohá z oblíbených témat Krzysztofa Warlikowského (1962), k nimž patří odcizení, homosexualita, zapovězení, tabuizace, společenské výměny, transformace těla, odkrytí identity, transgrese, střet jinakosti s banalitou života. Rodák z polského Štětína, činohra známý svou schopností obracet či prohlubovat zdánlivě zřejmý smysl slov, a tak velmi originálně interpretovat klasická díla světové dramatické literatury, je již dlouhá léta uměleckým ředitelem Teatra Nowego, v němž vytváří a formuje svou osobní vizi poslání divadla ve společnosti. Jeho divadelním mottem se stal „únik z divadla“. Před pěti lety ve svém projevu k Světovému dni divadla svůj postoj k němu shrnul takto:
„Mistry divadla lze nejlépe nalézt daleko od divadla. Obyčejně jsou to ti, které divadlo nezajímá jen jako mašinérie na reprodukci různých klišé a konvencí. To oni nalézají pulzující zřídla a živé proudy řek, které se obecně vyhýbají divadelním sálům a v nich denně se hromadícím nepřeberným zástupům lidí, potýkajících se s napodobováním jakýchsi světů. Napodobujeme, místo toho, abychom tvořili vlastní, koncentrované světy…
Jaké má být současné divadlo? Má vycházet z hluboké pravdy a končit v nevysvětlitelném. Takové všem jeho tvůrcům, kteří se objevují na jevišti, ale i těm, kteří jsou v hledišti, přeji z celého srdce.“S inscenací Odjíždíme (polsky Wyjeżdżamy, anglicky We Are Leaving) se v online podobě divadlo Nowy Teatr hodlalo letošního ročníku Pražských křižovatek zúčastnit od chvíle, kdy bylo už zjara víceméně jasné, že okolnosti koronavirové pandemie, omezeného střetávání, divadelního provozu a vůbec cestování po celé Evropě vytvoří komplikovanější prostředí pro sdílení kultury a umění, než na jaké jsme si dávno zvykli. Inscenaci proto polští kolegové velkoryse vybavili titulky v několika jazycích – kromě angličtiny a francouzštiny, s nimiž se počítalo od premiéry inscenace před dvěma lety, nově přibyly překlady a titulky maďarské, estonské a právě české, jež připravila překladatelka Barbora Kolouchová. Vstřícný přístup našich kolegů tak ukazuje, že je možná načase začít k mezinárodním akcím přistupovat i jinak než dosud.
Více informací naleznete ZDE
