Norbert Grund (1717–1767). Půvab všedního dne – Národní galerie Palác Kinských

 Výstavou pod tímto názvem přibližuje Národní galerie veřejnosti vůbec poprvé celou šíři žánrové tvorby jednoho z nejvýznamnějších představitelů domácího rokoka. V paláci Kinských ji můžete shlédnout až do 18. března, je pořádána při příležitosti 300. výročí narození a 250. výročí úmrtí umělce. Výtvarná díla doplňují ukázky dobového užitého umění a grafiky Jana Jiřího Balzera podle Grundových děl.

Výstavy Norberta Grunda

Poslední monografická výstava Norberta Grunda se konala roku 1967 ve vídeňském Belvederu a pražské Loretě. Od té doby se poznatky o Grundově uměleckém díle značně rozšířily a obohatily tak přípravu aktuální výstavy v paláci Kinských i velké monografie o Norbertu Grundovi, která vyjde v roce 2018. Malíř se narodil 4.prosince 1717 v Praze, jeho bratři byli hudebníci.  Norbertův otec Christian pracoval jako dvorní malíř a správce obrazárny Libštejnských z Kolowrat a u něho také potom Norbert získal v roce 1738 první malířské zkušenosti.  Po vyučení se odebral na cesty a mnohé podněty načerpal také ve šlechtických obrazárnách či z grafických listů. Do Prahy se Grund vrátil nejpozději roku 1751, kdy se oženil. V roce 1753 vstoupil do malířského cechu pražské Malé Strany, kde působil až do své smrti.

Jeho malířské dílo velmi ovlivňovaly starosti o materiální zabezpečení početné rodiny. Proto se věnoval menším formátům a lépe prodejné žánrové malbě a krajinářství. Výjimkou je vlastní autoportrét s paletou v ruce velkého formátu, je to jediný Grundův autoportrét. Na zakázku maloval také biblické motivy. Grund nejspíše pracoval pro volný trh a na bezprostřední objednávku asi jen ojediněle. Namaloval celkem asi 500 obrazů. Jeho díla byla oblíbená mezi vzdělanými příslušníky středního stavu. Grund byl osobností s širokými společenskými styky, byl účasten při zřízení pražské zednářské lóže. To mu napomohlo k získání významného okruhu zákazníků.

Sály ve druhém patře

Sály ve druhém patře paláce jsou pro výstavu upraveny do podoby rokokových salonů i s dobovým nábytkem Výstava není koncipována chronologicky ale tematicky. První sál je věnován grafickým listům Jana Jiřího Balzera (1734–1799), které dokládají oblibu Grundových děl.  Grafiky vznikly až po Grundově smrti jsou na nich zobrazeny i některé dosud nedochované a neobjevené Grundovy malby i se jmény jejich majitelů, což je důležité pro dějiny umění. V dalším sále je žánrová malba na téma Válka, bitva, boj. Grund zobrazuje různé lidské emoce. V oddíle Nizozemí parafrázoval holandské vzory, navazuje na Pietra Breughela st., zachytil život na ve městě i na vesnici-tance vesničanů, populární motivy z tržišť. Ve třetím sále je cyklus ročních období, sny o blažené Arkádii. Arkádie byla spojována s příchodem „zlatého věku“. Zahrady lásky představují galantní scény, toto téma se objevuje už ve středověku a bylo oživeno v 18. st. zejména francouzským malířem Antoine Watteauem. Poptávku po tomto žánru, který byl v Čechách dostupný jen ve velmi omezené míře naplňoval právě Grund. Ve znamení múz je posledním oddílem tohoto sálu. Obraz Pohled do obrazárny navazuje na starší tradice antverpských malířů obrazů.

„Jméno Norberta Grunda se stalo synonymem pro rokokovou malbu v Čechách. Jeho námětově bohatá malba zahrnuje s výjimkou zátiší všechny malířské druhy. Podněty z holandské a vlámské žánrové malby, impulzy z italského krajinářství i vzory francouzských galantních slavností malíř převedl do drobného formátu a přetvořil do idylické a hravé polohy,“ uvádí kurátorka výstavy Marcela Vondráčková.    

Další výstavní sály  

  Tématem posledního sálu – Na okraji společnosti – jsou obrázky ze života žebráků, kočovníků, tuláků, podvodníků, kapsářů, opilců, poživačů tabáku a dalších pochybných existencí. Grund navazuje na skupinu Bamboccianti, což byly umělci působící v Římě od roku 1625 do konce sedmnáctého století.  Byli to nizozemští a vlámští malíři, kteří přinesli do Itálie tradici holandské a vlámské renesanční malby zobrazovat prosté pracující při práci. Vytvářeli malé kabinetní obrázky z každodenního života nižších tříd v Římě a okolí.  Kromě obrazů, grafických listů a ukázek dobového porcelánu je na výstavě i odpočinková místnost s pohodlným sezením, kde se lze začíst do publikací o barokním a rokokovém umění. Vedle je rovněž taneční sál s hudbou a nákresy podle kterých lze tančit v té době populární menuet. V přízemní vstupní hale je houpačka, která evokuje vzpomínku na jeden z nejslavnějších obrazů 18.st. francouzského malíře Fragonarda Šťastné náhody houpačky. Grund namaloval obraz houpačky též, ale méně eroticky než Fragonard.  

„Základem dnešní rozsáhlé kolekce děl Norberta Grunda v Národní galerii v Praze, čítající více než dvě stovky děl, byl velkorysý dar Josefa Karla Eduarda Hosera Obrazárně Společnosti vlasteneckých přátel umění, jehož součástí bylo i několik desítek Grundových maleb. Kromě toho vlastní Národní galerie i kompletní soubor grafických listů Jana Jiřího Balzera, které reprodukují Grundovy obrazy,“ dodává na závěr kurátorka Marcela Vondráčková.

Dar lékaře MUDr. Josefa Karla Eduarda Hosera

MUDr. Hoser věnoval čtyři roky před smrtí, roku 1844, svou sbírku téměř 300 obrazů vlámského, holandského a středoevropského malířství 17. a 18. století, spolu se sbírkou grafických listů. Tento dar tvoří jeden ze základů sbírky barokního umění dnešní NG. Sbírku opatřil katalogem, jenž byl o to důležitější, že Obrazárna neměla až do roku 1890 katalog vlastní. Katalog obsahoval životopisné údaje jednotlivých autorů a popis obrazů včetně technických údajů.      

  Výstava se rozhodně povedla, přenese vás z každodenního novodobého shonu do galantní doby rokoka.

Jaromír a Věra Hamplovi

Zima, olej, dřevo, 15 × 20 cm, inv. č. O 412

Obrazy z archivu NG:

• Kratochvíle v parku I, olej, plátno, 35,5 × 32,5 cm, inv. č. O 260
• Sedící trojice s rybařícím mladíkem – Lov na udici, olej, dřevo, 24,5 × 19 cm, inv. č. O 396
• Tanec před vesnickým hostincem, olej, dřevo, 20,5 × 16,5 cm, inv. č. O 284
• Dáma na houpačce – Galantní scéna I, olej, dřevo, 27,2 × 22 cm, inv. č. O 339
• Čtyři koupající se dívky, olej, dřevo, 22 × 26,5 cm, inv. č. O 343
• Snídaně, olej, dřevo, 15 × 12 cm, inv. č. O 371
• Lesní krajina s dámou na koni, sokolníkem a psovodem, olej, plech, 19 × 15,5 cm, inv. č. O 9132
• Zima, olej, dřevo, 15 × 20 cm, inv. č. O 412
  

  ---