Opeře Národního divadla v Praze se dostalo prostřednictvím projektu Musica non grata velké cti připravit hudební program vzpomínkového aktu konaného v Německém spolkovém sněmu u příležitosti 77. výročí osvobození koncentračního tábora Osvětim.
Vzpomínkový akt v Německém spolkovém sněmu u příležitosti 77. výročí osvobození koncentračního tábora Osvětim.
Akce se uskuteční 27. ledna 2022 pod kuratelou nové prezidentky Německého spolkového sněmu Bärbel Bas a tradičně se jí zúčastní nejvýznamnější zástupci politické moci Spolkové republiky Německo: prezident Frank-Walter Steinmeier, německý kancléř Olaf Scholz a řada dalších významných hostů. Českou republiku budou na akci reprezentovat český velvyslanec v Berlíně Tomáš Kafka a generální ředitel Národního divadla Jan Burian v doprovodu uměleckého ředitele Opery Národního divadla a Státní opery pera Boye Hansena. Musica non grata – projekt, jenž oživuje umělecký odkaz skladatelů významných pro hudební život meziválečného Československa a pronásledovaných nacionálním socialismem či jiným způsobem perzekvovaných z důvodů náboženských, rasových, politických nebo genderových – přiváží do Berlína hudbu Hanse Krásy a Leny Stein-Schneider. Oba umělce spojuje internace v koncentračním táboře Terezín. Jako sólisté se představí koncertní mistři Orchestru Státní opery Štěpánka Kutmanová (violoncello) a Radovan Šandera (housle), Stanislav Svoboda (viola) a Šárka Csölle Knížetová (klavír).
Vzpomínkový akt bude živě přenášen televizními stanicemi ARD a Phoenix a bude rovněž ke zhlédnutí on-line na stránkách projektu Musica non grata
On-line přenos 27. 1. 2022 od 10:00
„Budujme za všech okolností a s plným nasazením dnešní společnost na respektu člověka k člověku. Takové je poselství projektu Musica non grata a já jsem velmi rád, že jej můžeme tlumočit na tak významném místě, jakým je Německý spolkový sněm. Navzdory všem tragickým momentům, které se vlily jako temné kaňky do mapy naší společné historie, najdeme v soužití Čechů a Němců v eziválečném Československu bezpočet příběhů přátelství a vzájemné inspirace. Musica non grata akcentuje a rozvíjí právě tento esenciální odkaz a já si velice vážím podpory a pozornosti, které se tomuto úsilí dostává ze strany Spolkové republiky Německo,“ říká umělecký ředitel Opery Národního divadla a Státní opery per Boye Hansen.
Musica non grata
V centru pozornosti čtyřletého programu iniciovaného Operou Národního divadla a Státní operou realizovaného za finanční podpory Spolkové republiky Německo ve spolupráci s Velvyslanectvím Spolkové republiky Německo v Praze stojí především tvorba českých skladatelů a skladatelů vázaných na německy mluvící prostředí, kteří měli význam pro hudební život hlavního města první Československé republiky, zejména mezi léty 1918 až 1938. Řada z nich je přímo spojena s historií Nového německého divadla (dnešní Státní opery) a Národního divadla v Praze. Patří mezi ně především takzvaní „terezínští autoři“ – Pavel Haas, Hans Krása, Gideon Klein a Viktor Ullmann –, ale také Alexander Zemlinsky, Franz Schreker, Erwin Schulhoff, Rudolf Karel, Ernst Krenek, Jaromír Weinberger, Kurt Weill či Arnold Schönberg. Musica non grata přibližuje rovněž dílo výjimečných skladatelek a zároveň průkopnic ženského uměleckého hnutí v období první republiky, jakými byly Ludmila Peškařová, Vítězslava Kaprálová, Ilse Weber, Sláva Vorlová nebo Julie Reisserová.
Projekt usiluje o propojení umělecké realizace s vědeckým výzkumem. V letech 2020 a 2021 uspořádal více než dvě desítky koncertů, z toho téměř polovinu zpřístupnil divákům on-line. Po úspěšném uvedení Sedmi smrtelných hříchů Kurta Weilla a Očekávání Arnolda Schönberga na podzim roku 2021 chystá Musica non grata v roce 2022 čtyři operní a operetní premiéry ve Státní opeře a Národním divadle pod režijním vedením Timofeje Kuljabina, Calixta Bieita, Martina Čičváka a Vladimíra Morávka.
Zdroj: Národní divadlo
Foto: © Serghei Gherciu.
