Mosty času s hostujícím Korejským národním baletem a českou premiérou choreografie Gods and Dogs

Kylián – Mosty času – Balet Národního  divadla na  podzim nabídne  výjimečné  taneční  události oslavující mistrovskou  tvorbu Jiřího Kyliána.

Komponovaný večer Kylián –Mosty  času

Komponovaný večer Kylián –Mosty  času poprvé  13.  listopadu 2019  v české  premiéře ozdobí Kyliánova choreografie Gods  and  Dogs. Navíc tři  úvodní listopadová představení inscenace Kylián –Mosty  času přinesou další  obohacení,  totiž  historicky první pražské hostování Korejského národního baletu.

Žalmová symfonie – soubor Baletu ND – Foto Sergej Gherciu

 

Unikátní večery slibující mimořádný zážitek a  v Národním divadle se odehrají 13., 14. a 15. listopadu 2019. Součástí speciálně komponovaného představení Kylián –Mosty času bude kromě Petite Morta Sechs Tänze (Šest tanců), dvou opusů Jiřího Kyliána na hudbu W. A. Mozarta,  nově  také Gods  and  Dogs v  podání  Baletu  ND.

Korejský  národní  balet se představí  v choreografii Forgotten  Land. Tuto  niternou  taneční  skladbu,  uchvacující hlubokou krásou , vytvořil Jiří Kylián na hudbu Benjamina Brittena v roce 1981 pro soubor Stuttgartského baletu. Choreografie Gods  and  Dogs vznikla  v  roce  2008  pro  Kyliánem  zformovaný  soubor Nederlands Dans Theatre. Píše se, že autorským záměrem bylo pojmout  ji  jako  studii hranice mezi nemocí a zdravím, normálností a šílenstvím a úvahu o normách, které oba protipóly definují. Co si však z jejího zhlédnutí divák odnese, je jen na něm.  Kylián míří přesně do centra emocí, ale nediktuje, nesvazuje. Naopak. Přemýšlí a divák přemýšlí s ním.

Bella Figura – Abigail Bushnell – Foto Sergej Gherciu

 

Kniha Budižkněčemu (v originále Bon qu’à ça de)

Balet Národního divadla u příležitosti premiéry Gods and Dogs v rámci inscenace Kylián – Mosty času v listopadu vydá knihu nazvanou Budižkněčemu (v originále Bon qu’à ça de) –záznam rozhovorů Jiřího Kyliána s francouzskou publicistkou a administrativní ředitelkou opery ve Štrasburku Marie-Noël Rio. Poutavou knížku o tvorbě, inspiraci, lásce… životě pro  české  čtenáře  přeložil  dramatik  Michael Lázňovský.  Publikace  bude  v prodeji v Národním divadle. Původní inscenace Kylián –Mosty času měla premiéru v loňském roce v rámci oslav 100. výročí vyhlášení samostatné Československé republiky. Od 21.  listopadu bude uváděna  v nové skladbě: Bella Figura, Petite Mort, Sechs Tänze(Šest tanců)včetně novinky Gods and Dogs.

Další reprízy následují 22. 11., 8. a 11. 2.

 „Jsem rád, že si Jiří Kylián vybral pro Prahu právě tyto choreografie, které považuji za velmi senzitivní a které bezesporu patří k pokladům jeho tvorby,“dodává k dramaturgii inscenace umělecký šéf Baletu ND Filip Barankiewicz. Národní  divadlo  výrazně  přispívá  k známosti  a oblibě  Kyliánova  choreografického  díla v České republice, v minulosti  uvedla díla Návrat do neznámé země, Polní mše ,Dítě a kouzla, Petite Mort či Last Touch.

Bella Figura – Adam Zvonař a Kristýna Němečková – Foto Martin Divíšek

JIŘÍ KYLIÁN

 

je jedním z našich nejuznávanějších a nejrespektovanějších umělců, a to v celosvětovém měřítku. Jeho práce je nesmírně rozmanitá a kreativní, neustále hledá nové cesty a způsoby vyjádření. Kyliánovo široké umělecké dílo, které čítá více než sto kusů, překvapuje svou emoční hloubkou, vnitřním rozechvěním, silnou dramatickou linkou, ale i hravostí. Dominantními tématy pro něj vždy byly motivy lásky a smrti a vše mezi tím.  Je velmi úzce spjat s Nizozemským tanečním divadlem (Nederlands Dans Theater). V roce 1975 se stal jeho uměleckým šéfem, na této pozici působil od roku 1999, až do roku 2009 však zůstal kmenovým choreografem souboru.   Coby ředitel divadla uvedl na evropskou scénu mnohé dnes světově uznávané choreografy, jako je Mats Ek či Ohad Naharin. Mezi tanečníky, které inspiroval i k tvorbě, pak byli Nacho Duato, Paul Lightfoot, Patrick Marin, Mario Radačovský nebo Johan Inger. Kyliánova díla jsou inscenována napříč  kontinenty.  V loňském  roce  se  Jiří  Kylián (jako  teprve  třetí  Čech  v historii)  stal  členem francouzské Akademie des beaux-arts, což je nejvyšší pocta, kterou lze ve světě umění získat. V současné době se věnuje mimo choreografii také tanečním filmům a fotografii.  „Tanec nevyjadřuje  jen  radost,  smutek  nebo  jiné  citové  rozpoložení,  může  být  i  modlitbou, rituálem,  terapií  nebo  intelektuální  strukturou.  Má  nekonečné  množství  abstraktního  nebo realistického  ztvárnění.  A  když  se  dělá  profesionálně,  je  to,  jako  by  tanečník  říkal:  Já  jsem umělecké dílo!“ Jiří Kylián


Více informací naleznete ZDE