Janáčkova filharominie Ostrava pro velký zájem přídává další koncert Klasiky na plátně

Některé úspěšné filmy dopomohly řadě perel klasické hudby takříkajíc „mezi lidi“. Jako příklad můžeme uvést Straussovy explozívní hudebně-filozofické úvahy na nietzscheovský námět s názvem Tak pravil Zarathustra, které široké publikum zaznamenalo až díky Kubrickově filmové Vesmírné odyseji (1968). Tato skladba zahájí koncerty Janáčkovy filharmonie nazvané Klasika ve filmu ve dnech 8. a 9. května 2019 v Domě kultury města Ostravy. Druhý koncert byl do kalendáře přidán, protože první ohlášený byl téměř okamžitě vyprodán.

Filmová hudba od té doby zaznamenala ještě další nárůst zájmu, rozvinul se obchod s nahrávkami a vznikl samostatný segment publika zaměřený právě na ni. Vedle lukrativních nových skladatelských zakázek se ale i mnoho starších skladeb dočkalo řady ikonických využití právě u filmu. Některé z nich zazní i na těchto koncertech. Třeba Bartókovu Hudbu pro smyčce, percuse a celestu můžete vystopovat ve čtrnáctém Kubrickově filmu Osvícení s Jackem Nicholsnem v hlavní roli nebo ve snímku V kůži Johna Malkoviche s Johnem Cusackem, Cameron Diaz a Johnem Malkovichem, který ve fikci hraje sám sebe. Části Beethovenovy Sedmé zase použili filmaři např. v britsko-australsko-americkém historickém dramatu ověnčeném Oscarem Králova řeč. A Wagnerova Jízda Valkýr z opery Valkýra zaznívá např. v americkém kultovním filmu Francise Forda Coppoly z roku 1979 Apokalypsa nebo v televizním snímku BBC Hawking popisující doktorandské studium Stephena Williama Hawkinga na Cambridgeské universitě, na jehož začátku zjistil, že je vážně nemocný a lékaři mu nemohou pomoci.
Kromě toho se můžete těšit na ukázky z tvorby „kovaných“ tvůrců filmové hudby jakými jsou Nino Rota, Ennio Morricone, John Williams a další.
Koncerty v domě kultury začínají v 19 hodin a vstupenku pořídíte již za 160 Kč. Více informací najdete na www.jfo.cz

 

Mahler s operní pěvkyní Bernardou Fink

Vynikající operní pěvkyně Bernarda Fink, která s Janáčkovou filharmonií vystoupí 23. 5. 2019 v Mahlerově Třetí symfonii, patří díky své všestrannosti k nejvyhledávanějším zpěvákům současnosti. Její repertoár sahá od staré hudby až po hudbu 20. století. Často vystupuje s předními světovými orchestry v Evropě i v zámoří.

 

Začátkem 90. let žila v Praze, kde její manžel, diplomat, přispěl ke vzniku Rakouského kulturního fóra. „Česko je taková má dodatečná vlast,“ říká Bernarda Fink, která se během svého pražského pobytu naučila docela dobře česky. Vyrůstala v argentinské metropoli Buenos Aires, v rodině Slovinců, kteří emigrovali před komunisty.
Určujícím zážitkem z dětství, který ovlivnil její cestu životem, byla deska s nahrávkou Dvořákovy Novosvětské, která doma hrála téměř každý den. „Je to slovanská hudba a já mám slovanskou krev,“ vysvětluje. „Nevím, kolikrát jsem Novosvětskou slyšela, ale nakonec jsem ji znala nazpaměť. Najednou se mi v Buenos Aires nějak lépe dýchalo. Ta hudba mé duši roztáhla křídla,“ vzpomíná Bernarda Fink
V Argentině absolvovala hudební školu Instituto Superior de Arte del Teatro Colón. Postupně se stala přední světovou mezzosopranistkou. Celou kariéru se věnuje slavným písňovým cyklům.
V Ostravě zazpívá sólo v Mahlerově Symfonii č. 3 – nejdelší symfonii standardního repertoáru. Kolos o šesti větách, o osmi lesních rozích, dvou sborech a jedné sólistce trvá skoro dvě hodiny.
Koncert v domě kultury začíná v 19 hodin a vstupenku pořídíte již za 160 Kč. Více informací najdete na www.jfo.cz

Bernarda Fink Foto Julia Wesely

 

Janáčkova filharmonie s Anetou Langerovou v Gongu

Závěr „gongovského“ cyklu Janáčkovy filharmonie bude 5. června 2019 od 19 hodin patřit jedné z nejpopulárnějších českých zpěvaček – Anetě Langerové. Být pouhou interpretkou cizích písní ji ale nestačilo, a tak se vydala na cestu psaní vlastních. Její osobitý hudební styl umocní padesát filharmoniků, který se spolu s Anetinou kapelou spojí na jednom pódiu.

 

Se symfonickým orchestrem se Aneta nepředstaví poprvé. Podobný projekt uvedla v roce 2016 ve Foru Karlín se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu a o rok později úspěšnou akci zopakovala. “Při psaní aranží jsme se s Jakubem Zitkem snažili, aby orchestr dostal zasloužený prostor, aby nepředstavoval jen přidanou barvu k současnému zvuku kapely, aby jeho přítomnost byla opodstatněná,” popisuje Aneta.
Na koncertě s Janáčkovou filharmonií a pod taktovkou stejného dirigenta jako v Praze – Martina Kumžáka zazní písně nejen z posledního alba Na Radosti, ale také starší známé skladby – Svatá Kordula, Malá Mořská víla, Vzpomínka, Tragédie u nás na vsi, Tráva, Voda živá a další. Posluchači tak budou mít možnost objevit nový rozměr Anetiných písní.
“Koncerty jsou pro mě nádherný zážitek. Každé setkání s fanoušky mě nabíjí neskutečnou energií. Snažím se tu radost lidem vracet,” říká zpěvačka.

Autorský potenciál Anetě jako první pomáhal objevit Michal Hrůza. Po nesmělých začátcích jej naplno rozvinula při spolupráci s klavíristou, hudebním skladatelem a producentem Jakubem Zitkem. Dva roky pracovali na písních, původní hudbě a textech. Pro inspiraci se vydali na Šumavu, kde objevili dnes již zaniklou osadu Na Radosti. To místo jim učarovalo a pomohlo jim přivést na svět album plné barevných obrazotvorných příběhů. Propracované aranže a osobitý zpěv Anety předznamenaly úspěch u fanoušků i kritiků. Ze čtyř nominací Akademie populární hudby – Ceny Anděl 2014 proměnila všechny v andělské sošky a třikrát uspěla ve fanouškovské anketě Žebřík 2014. V roce 2015 získala cenu Anděl za videoklip k písni Tragédie u nás na vsi a ocenění zpěvačka roku v anketě Žebřík.
Na jaře 2016 vyšlo album Na Radosti na vinylu. Aneta dosud vydala čtyři řadová alba: Spousta Andělů, Dotyk, Jsem a Na Radosti. V roce 2011 si splnila sen, když se vydala na akustické turné Pár míst, na kterém jí doprovodilo smyčcové trio. V září 2017 vyšlo DVD a CD “Na vlně radosti” s živým záznamem koncertu v pražském Foru Karlín. V září 2018 se hudebně podílela na vydání audioknihy britského spisovatele Fynna „Pane Bůh, tady Anna“, kterou namluvila Bára Hrzánová.

Věnuje se i dalším aktivitám. Každý rok pomáhá čistit řeku Sázavu a téměř 10 let byla patronkou projektu Světluška. Ztvárnila také hlavní roli ruské básnířky Anny Barkovové v historickém filmu „8 hlav šílenství“, který měl premiéru v říjnu 2017, vyzkoušela divadlo i tanec a spolupracovala s řadou uznávaných osobností.