Opera studio Praha vytváří tvůrčí zázemí začínajícím umělcům mnoha oborů. Podle vzoru zahraničních institucí podobného zaměření jsme se rozhodli spojit mladé umělce, zejména operní pěvce, dirigenty, mimy, choreografy, tanečníky a instrumentalisty v projektech, které jim na začátku kariéry umožní umělecky dozrát, získat zkušenosti, rozvíjet se, jakož i objevovat nové rozměry svých talentů ve spolupráci s českými i zahraničními kolegy. Naše koncerty, projekty i představení jsou originální a ojedinělá syntézou zpěvu, herectví a pantomimy. Tří expresivních veličin, které spojeny v celek navodí výjimečnou atmosféru a poskytnou divákovi zcela nový emoční a umělecký zážitek.
Prvním počinem v této oblasti je představení Anne – beze strachu hledět na nebe, které získalo velké ocenění nejen u kritiků, ale i publika.
Představení Anne – beze strachu hledět na nebe je netradiční interpretací jednoaktové opery Grigorije Frida „Deník Anny Frankové“ (1969) ve spojení s kontrastním dílem Bohuslava Martinů „Kuchyňská revue“ (1927). Celé představení je unikátním propojením vážné hudby s pantomimou.
Divák bude nejprve uveden do bezstarostného dětského světa plného her a fantazie „Kuchyňskou revue“ Bohuslava Martinů. Toto jedinečně dílo, které je stále od své premiéry v roce 1927 překvapivě uváděno pouze ve své zkrácené formě suity a nikoliv jako celý balet, přináší na jeviště tradiční téma lásky. Tentokrát však mezi kuchyňskými předměty. Láskyplný vztah hrnce a pokličky je narušen svůdnou vařečkou. Milostný mnohoúhelník je v původním libretu napsán jako balet. V podání našeho představení je však tato část upravena pro pantomimické vyjádření. Citový příběh kuchyňského náčiní se ve svém závěru začíná prolínat s životem obyčejných lidí, především se skutečným životním příběhem mladičké dívky, která touží po tom, aby mohla psát a v jejíž fantazii se „vztahové drama“ mezi hrncem a pokličkou mohlo klidně odehrávat.
Touto dívkou je Anna Franková, dívka, která se za 2. světové války se svými rodiči, sestrou a s rodinou Van Daanových ukrývala před nacisty. Do svého deníku, který dostala k narozeninám zaznamenává s překvapivým optimismem nejen prožitky běžného života mladé dívky – lásku, rozpaky, či neshody s matkou, ale i válečnou realitu. Cílem našeho představení však není zaměřovat se na hrůzy války, ale poukázat na to, že i dnes můžeme čerpat ze slov mladičké Anny, která říká, že nemá smysl se vzdávat, ale má smysl bojovat. Bojovat za statečnost a radost ze života, za štěstí a lásku. Bojovat proti nenávisti a zlu, proti zaslepenosti a hlouposti, a to i tehdy, kdy už síly i vůle ubývají.
Tato dvě díla s téměř shodným obsazením orchestru o šesti a devíti hráčích jsou si opakem nejen v náladě, ale i v historických souvislostech jejich vzniku. „Kuchyňská revue“ z roku 1927, proti deníku Anny Frankové z druhé světové války (opera z roku 1968). Propojení opery „Anna Franková“ s instrumentální skladbou „Kuchyňská revue“ Bohuslava Martinů je zajímavým sloučením po stránce hudební i interpretační a nabízí též bohaté využití pro režijní nastudování. Kontrast obou děl podporuje emotivnost a historickou naléhavost tématu světové války. Nastudování díla se po režijní stránce ujal významný režisér Armand Deladoëy, který celý život zasvětil práci s mladými umělci ve Švýcarsku a vytváří jedinečná představení těžící ze synergie různých uměleckých oborů.
