Výstava „VÁCLAV BOŠTÍK / ALTRO ŘÍM 77 / 59 + 1“ představí nově objevený soubor padesáti devíti fixových, tužkových a pastelových kreseb Václava Boštíka, představený v roce 1977, kdy jej autor připravil pro svoji samostatnou výstavu v divadelní skupině Gruppo Altro v Římě. Soubor kreseb nebyl od té doby vystaven. V České republice jej poprvé v březnové premiéře představí Galerie Zdeněk Sklenář. Je nejen zajímavým připomenutím Boštíkovy méně známé tvůrčí polohy, ale současně vypovídá i o stavu českého umění, které se i přes normalizaci 70. let dokázalo vyjadřovat na evropské úrovni.
VÁCLAV BOŠTÍK
Znovuobjevený soubor kreseb Václava Boštíka (1913 – 2005) lze v kontextu tvorby tohoto významného českého vizuálního umělce považovat za zásadní. O Boštíkovi bylo známo, že během svého pobytu v Římě v 70. letech 20. století vytvořil mnoho kreseb, ale rozsah objeveného souboru je nebývalý. Na výstavě v Galerii Zdeněk Sklenář je představeno 59 fixových, tužkových a pastelových kreseb, které v uceleném souboru, stejně jako nyní, měli možnost diváci poprvé zhlédnout během výstavy v prostoru divadelní skupiny Altro v Římě v roce 1977. Tyto kresebné práce jsou pro Boštíkovu tvorbu ne zcela typické a předznamenávají určitý vyhraněný styl, který se později prolíná jeho další tvorbou.
„V Římě Boštík rozvinul velmi radikální, důmyslný přístup k lineárnímu členění plochy, jenž byl krajně odosobněný, strohý a přitom esteticky vysoce účinný. Dostal se na hranu vlastního malířského přístupu, kdy zkoumal téměř jako vědec výrazové možnosti, jež dováděl k mezím jejich vlastního sdělení, oprostil je od psychologizace, aby vyjádřil jejich obecnou platnost. Boštík tudíž v celém svém dlouhém vývoji sestoupil v roce 1977 k důrazné oproštěnosti, dosažené jen linií vedenou tužkou, barevnou pastelkou nebo fixem, nemohl být jednodušší a prostší, a přitom obecný a souhrnný,“ říká Karel Srp, autor textu katalogu k výstavě.
Kresby
Vystavený soubor kreseb je současně v širším kontextu reflexí stavu českého umění sedmdesátých let, doby, která byla pro umělce, již tehdy nemohli vystavovat ani jinak představit své práce, vůbec jednou z nejsložitějších. Mnozí z nich se nemohli zejména z politických důvodů živit vlastní uměleckou tvorbou a uchýlili se, obdobně jako Václav Boštík, k restaurování. „Důležité je, že Boštík se i v době izolace, která počátkem sedmdesátých let vypukla, kdy se nemohlo nikam cestovat, dokázal vyjadřovat na naprosto evropské úrovni a přitom zůstal svůj a rozvíjel principy, jež před ním vyvstaly již během čtyřicátých let. Když se podíváte do italských časopisů o současném umění z druhé poloviny sedmdesátých let, tak Boštík s tehdejším vývojem umění dokázal bezprostředně komunikovat,“ míní Karel Srp.
Olejomalba
Kromě souboru kresebných děl bude na výstavě představena i olejomalba Členění. Dílo z roku 1977, které Václav Boštík věnoval italskému umělci Achile Perillimu. K Achile Perillimu měl Boštík dlouhodobý vztah, který udržoval. Oba umělci se stali blízkými přáteli a obdarovali se vlastními díly. Od něj vzešel nápad spolupráce s divadelní skupinou Altro, jejímž byl členem, jak zařadit izolované české autory do Západní Evropy, tedy do Říma, před Boštíkem byl hostem této skupiny v roce 1977 i Stanislav Kolíbal. Oba autoři během svého římského pobytu uskutečnili několik děl, jež vystavili. Obraz Členění zachycuje souhrnně hlavní Boštíkovy umělecké přístupy, propojující formální řád s kosmogonií a s křesťanstvím.
Boštík zde pracuje se dvěma čtvercovými poli, nenápadně od sebe oddělenými kruhem. Zatímco menší čtverec určuje rozpětí 49 bodů v řadách po sedmi, sálajících ze středu plátna, větší, vyzařující z pozadí, má hranu sestávající vždy ze 17 bodů, která tak naráží na jeden z typů Rubikovy kostky, jež oba autory dlouhodobě přitahovala. Obraz je však výjimečný i svým malířským provedením: bílou, zdůrazněnou ve středu, vytvářející nenápadný kruh, a průzračnou šedou, jež jako by zastupovala pozadí. Perilli tak získal jedinečný obraz, ve kterém zraková zkušenost přechází z oblasti vnitřní rozvahy k transcendentální zkušenosti, pohyboval se tedy na mezi, kterou Boštík sledoval i v kresbách pro skupinu Altro.
Osobnost malíře
Václav Boštík, představuje v dějinách českého výtvarného umění 2. poloviny 20. století mimořádnou osobnost. Jeho nadčasová tvorba si paradoxně získala své obdivovatele nejprve ve Francii, kde se mu dostalo řady ocenění, teprve v posledních desetiletích jeho života byla doceněna také u nás. Vznik výstavy je veden snahou představit veřejnosti Václava Boštíka, člena skupiny Umělecká beseda, zakladatele skupiny UB 12, jako zlomovou osobnost.
U příležitosti výstavy vychází stejnojmenný katalog s textem Karla Srpa „O dokonalosti“, v grafické úpravě Zdeňka Zieglera. Katalog, jenž vychází v nákladu 100 výtisků číslovaných 1–100 a 30 autorských výtisků číslovaných I–XXX., bude možné zakoupit v prostorách galerie.
Komentovaná prohlídka výstavy v sobotu 19. 5. od 15 hodin, výstavou provede galerista Zdeněk Sklenář.
Účast je třeba potvrdit prostřednictvím emailu: galerie@zdeneksklenar.cz
