Saola, kopytník teprve nedávno objevený v horách na hranicích Laosu a Vietnamu, patří mezi nejohroženější savce světa. Dle odhadů na planetě přežívá nanejvýš několik desítek až stovek jedinců. Jednou z posledních nadějí na záchranu saoly před vyhubením je tak její odchyt a záchranný chov v lidské péči. Zoo Ostrava snahy o záchranu tohoto „asijského jednorožce“ společně se všemi svými návštěvníky aktivně podporuje již několik let. Ačkoliv saolu ještě nikdy žádný biolog nespatřil ve volné přírodě, nyní je k vidění v Zoo Ostrava.
Saola (Pseudoryx nghetinhensis), které se kvůli jejímu až mystickému způsobu života přezdívá „asijský jednorožec“, se řadí mezi nejohroženější savce světa. Vědci byla popsána jako nový, evolučně unikátní druh z čeledi turovitých až v roce 1992 v centrálním Vietnamu, a to podle kosterních pozůstatků a kůží. Zařadila se tak mezi nejpřekvapivější zoologické objevy 20. století! Saola je největší suchozemské zvíře světa, které nikdy žádný biolog nespatřil na vlastní oči ve volné přírodě. Známe ji jen z hrstky snímků z fotopastí, díky několika krátce žijícím odchyceným jedincům nebo na základě částí těl (zejména rohů) nalezených ve vesnicích. Nejvíce toho ale víme díky informacím od místních obyvatel. Saola žije pouze v Annamském pohoří na pomezí Vietnamu a Laosu, a její areál výskytu tak v porovnání s areály velkých savců patří mezi nejmenší na světě.
Vzhledem k jejímu skrytému způsobu života není známa velikost populace, odborné odhady ale hovoří o několika desítkách, maximálně stovkách jedinců. Na Červeném seznamu ohrožených druhů Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN) je proto saola již od svého objevení zařazena do kategorie „kriticky ohrožený“. Největší hrozbu pro ni představuje komerční lov, a to především pomocí tisíců pytláckých ok nastražených na jiná velká zvířata (viz foto), ve kterých tak hyne zcela zbytečně. Saola nebyla v oblasti zaznamenána od roku 2013, kdy se ji podařilo zachytit na fotopast. Potřeba rychlé koordinované akce na záchranu tohoto druhu je proto urgentní. Riziko jejího brzkého vyhubení ještě zvyšuje skutečnost, že žádná saola nikdy nebyla a není chována v lidské péči v žádné zoologické zahradě na světě.
Přesto lze nyní saolu spatřit v Zoo Ostrava. Nikoliv však živý exemplář, nýbrž model saoly v životní velikosti. Osvěta široké veřejnosti, která je nesmírně důležitou úlohou moderních zoologických zahrad, probíhá v naší zoo nejen prostřednictvím chovaných zvířat jakožto ambasadorů svých druhů, ale i pomocí řady edukačních a herních prvků. Jednou z novinek poslední doby jsou právě modely a sochy zvířat, které jinak „naživo“ vidět nelze – ať kvůli jejich vzácnosti, výskytu v biotopu těžko přístupném člověku či vzhledem k tomu, že se jedná o již vyhubené druhy. Model saoly je spolu s informační cedulí umístěn těsně u hlavní návštěvnické trasy v blízkosti restaurace Saola. Ta na ohrožení „asijského jednorožce“ upozorňuje již od roku 2012. Od roku 2016 pak Zoo Ostrava snahy o záchranu saoly podporuje aktivně díky programu „Dvě koruny ze vstupu“, jehož prostřednictvím spolu se všemi svými návštěvníky pomáhá financovat aktivity pracovní skupiny Saola Working Group (SWG).
„Saola Working Group je skupina lidí spadající pod Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) a sdružující nejzkušenější ochranáře a biology v jihovýchodní Asii, kteří od roku 2006 společně usilují o záchranu saoly před vyhubením a zároveň o zachování biologicko-kulturní rozmanitosti Annamských hor jako celku. Jedním z cílů záchranného programu je najít a odchytit volně žijící jedince saoly a pokusit se vytvořit životaschopnou populaci tohoto druhu v lidské péči ve specializovaném chovném centru ve středním Vietnamu. Jedná se o tzv. jednotný ochranářský přístup (One Plan Approach), který kombinuje ochranu druhu ve volné přírodě s jeho záchranným chovem v lidské péči v jednu koordinovanou strategii. Tímto přístupem se snaží řídit mj. i moderní zoologické zahrady, včetně Zoo Ostrava,“ vysvětluje koordinátor mezinárodních in situ projektů Zoo Ostrava František Příbrský.
V roce 2018 celosvětové snahy vědců a ochránců přírody o záchranu saoly finančně podpořila také Unie českých a slovenských zoologických zahrad (UCSZOO). Na odchycení saoly a vytvoření záchranného chovného centra, které představuje asi poslední šanci na záchranu tohoto záhadného a kriticky ohroženého kopytníka před vyhubením, přispěla částkou 100 tisíc korun.
V rámci dalšího zvyšování mezinárodního úsilí o záchranu saoly byla navíc v roce 2020 poprvé představena nezisková organizace Saola Foundation. Jejím cílem je pomoci získávat finanční zdroje potřebné pro záchranu saoly a poskytovat technickou a finanční podporu intenzivnímu hledání zbývajících saol ve volné přírodě, o které usilují i odborníci ze SWG. „Kromě SWG navazujeme spolupráci také s nově vzniklou Saola Foundation, neboť každá aktivní snaha o záchranu tak kriticky ohroženého druhu, jakým je saola, zasluhuje maximální možnou pomoc,“ uzavírá František Příbrský.
Annamské pohoří patří k velmi pozoruhodnému a rovněž důležitému ekosystému. Od doby objevení saoly zde byly nalezeny a popsány další nové druhy, nejméně dva druhy muntžaka, jeden králík, několik druhů ptáků a dokonce jedna čeleď savců (Diatomyidae), u které se myslelo, že vyhynula již před miliony let… Celá oblast je bohatá i na další endemické druhy, které se podobně jako saola nevyskytují nikde jinde na světě. To znamená, že záchranné aktivity a projekty pro saolu pomůžou ochránit i ostatních vzácných druhů.
Foto: Pavel Vlček a William Robichaud.
