Rok 2020 v Zoo Ostrava

Loňský rok byl pro nás všechny velmi náročný a také dosti zvláštní. Ostravskou zoologickou zahradu navíc na konci léta zasáhla i smrt jejího dlouholetého ředitele Petra Čolase. Přestože byl rok 2020 oproti rekordnímu roku 2019 v mnohém „horší“, zaznamenala zoo i řadu úspěchů, a to zejména na poli chovatelském a v ochraně přírody. A dokonce se dočkala i několika rekordů.

 

Návštěvnost a ekonomika

Ve srovnání s rekordním rokem 2019, kdy do Zoologické zahrady a botanického parku Ostrava zavítal historicky nejvyšší počet návštěvníků (580 091), byla návštěvnost v loňském roce výrazně nižší – 419 506, tj. o více než 160 tisíc návštěvníků méně! To bylo bezesporu dáno okolnostmi v souvislosti s pandemií a opatřeními proti šíření koronaviru. Zoo byla v průběhu roku třikrát zavřená – po dobu 112 dní, což je více než čtvrt roku.

 

To se samozřejmě značně podepsalo na příjmech ze vstupného, které tvoří významnou položku rozpočtu zoo. Díky příspěvku zřizovatele zoo statutárního města Ostrava a také zapojením do projektu Moravskoslezského kraje na podporu turistických cílů se však podařilo ztrátu za vstupného podstatně snížit na cca 16 mil. Kč. Velmi nás také potěšila i obrovská podpora a pomoc veřejnosti. Už během jarního období nám věnovali přes 400 tisíc korun, za celý rok to bylo téměř 1,7 mil. korun, což je více než dvojnásobek oproti roku 2019! Podpory všech si velice vážíme a moc za ni děkujeme!

 

Chov zvířat v roce 2020

  • Nové druhy

Z hlediska chovatelské práce představoval rok 2020 další posun. Získali jsme řadu velmi zajímavých, raritních a ohrožených druhů. „Pro nově budovanou voliéru La Pampa jsme dovezli nové druhy jihoamerických ptáků, a to ibisy šedokřídlé (Theristicus melanopis), pisily americké (Himantopus mexicanus), ostralky žlutozobé (Anas georgica spinicauda), kachny bronzovokřídlé (Speculanas specularis) a čírky modrozobé (Spatula versicolor). Jezírko ve voliéře oživí ryby ostrozubky desetiskvrnné (Cnesterodion decemmaculatus),“ vyjmenovává vedoucí zoologického oddělení Jiří Novák. Také stávající chovatelsko-expoziční zařízení zpestří nové druhy. Pro Malou Amazonii jsme získali vzácně chované trnuchy Plesiotrygon nana, pro Pavilon evoluce zase raritní kachny pižmovky konžské (Pteronetta hartlaubii). Do zázemí jsme přivezli vzácné madagaskarské rybí endemity – kriticky ohroženou cichlidu neobvyklou (Ptychochromis insolitus), ohroženou cichlidu Ptychochromis loisellei a vlastně ještě vědecky ani nepopsanou paratilápii Paratilapia sp. Andapa. Tyto ryby potřebují akutně péči v zoologických institucích s ohledem na rychlost jejich úbytku v přírodě. 

  • Mláďata

Po loňském baby boomu (rekordních 2376 mláďat) jsme v loňském roce odchovali 1594 mláďat 129 druhů. Ačkoliv je číslo meziročně nižší, stále jde o jeden z nejúspěšnějších chovatelských roků v historii. Platí stejně jako loni, že ačkoliv je řada mláďat od těch druhů zvířat, jež mívají vícečetné potomstvo (bezobratlí, paprskoploutvé ryby), je to o to zajímavější a významnější, jelikož tyto taxony se obvykle velice obtížně rozmnožují. Mezi takové raritní odchovy patří odchov paprskoploutvých ryb, jako jsou tři patetry Powellovy (Neolebias powelli), 27 jelečků teuchitlánských (Notropis amecae) – v přírodě vyhubený druh – a 140 sekernatek dlouhoploutvých (Thoracocharax stellatus). Z dalších odchovů ohrožených druhů paprskoploutvých ryb jmenujme alespoň tyto: plata Couchova (Xiphophorus couchianus) – v přírodě vyhubená, plata Gordonova (Xiphophorus gordoni) – ohrožená, skifie žlutá (Skiffia francesae) – v přírodě vyhubená, gudea pomerančová (Zoogoneticus tequila) – ohrožená, parmička minimarská (Pethia bandula) – kriticky ohrožená, parmovec skvělý (Pterapogon kauderni) – ohrožený, razbora menamská (Trigonostigma somphongsi) – kriticky ohrožená, či medaka Sarasinova (Xenopoecilus sarasinorum) – kriticky ohrožená. Gudeu pomerančovou jsme podpořili rovněž v přírodě v rámci programu Dvě koruny ze vstupu. 

 

Velice zajímavé odchovy zaznamenala zoo u ptáků. Jde například o tyto taxony: jeřáb královský (Balearica regulorum gibbericeps), zoborožec kaferský (Bucorvus leadbeateri), orel mořský (Haliaeetus albicilla albicilla), kondor královský (Sarcoramphus papa), hrdlička sokoránská (Zenaida graysoni), timálie sečuánská (Liocichla omeiensis), lori mnohobarvý horský (Trichoglossus haematodus moluccanus), kachna laysanská (Anas laysanensis), polák východní (Aythya baeri) či berneška rudokrká (Branta ruficollis). „Ačkoliv u většiny druhů můžeme mluvit o tradičních odchovech, v případě timálie sečuánské jde o prvoodchov v Zoo Ostrava. V rámci systematické chovatelské práce jsme také během několika posledních let odchovali početná mláďata kondorů havranovitých (Coragyps atratus) – sedm z nich jsme tak mohli umístit do nově otevřené voliéry La Pampa,“ uvádí Jiří Novák.

 

Přirozeně odchovaná mláďata vybraných druhů ptáků zoo pravidelně poskytuje pro posílení divokých populací. V roce 2020 bylo pro vypuštění do volné přírody bezplatně poskytnuto celkem 23 mláďat: 16 sov pálených (Tyto alba guttata), čtyři puštíci bělaví (Strix uralensis macroura) a tři ibisi skalní (Geronticus eremita).

Mimořádné odchovy byly také u savců. „Na prvním místě bych uvedl odchov prvního mláděte šimpanze hornoguinejského (Pan troglodytes verus). Sestavení chovné skupiny tohoto kriticky ohroženého taxonu nebylo vůbec jednoduché a chovatele zaměstnávalo několik let. Narození mláděte je tak pro další fungování celé skupiny obzvlášť významné. Především má velký význam pro naše dvě mladé samice, které nikdy neviděly odchov mláděte, a také pro nastartování evropského chovu tohoto šimpanze. Již tradicí se stal náš novodobý a úspěšných chov dvou druhů damanů rodu Dendrohyrax. Jak damany pralesní (Dendrohyrax dorsalis), tak i damany stromové (Dendrohyrax arboreus) jsme odchovali také v roce 2020.

 

Díky pravidelným odchovům a mnohaleté odborné práci jsme vytvořili co do počtu chovaných jedinců jedny z největších chovných skupin, či rovnou největší chovné skupiny v rámci evropských či světových chovů. I zde již jde o tradici, a to zvláště u kočkodanů Dianiných (Cercopithecus diana), makaků lvích (Macaca silenus) a hulmanů posvátných (Semnopithecus entellus), z kopytníků pak u onagerů (Equus hemionus onager). Početnou skupinu máme také u vodušek abok (Kobus megaceros). K velice cenným odchovům patří odchov hrocha obojživelného (Hippopotamus amphibius), pandy červené (Ailurus fulgens fulgens) a mangust trpasličích (Helogale parvula).

                                                                                                                            

Úspěšné odchovy proběhly i u bezobratlých živočichů, například u mnohonožky Pelmatojulus ligulatus, bičovce pestrého (Damon variegatus), veleštíra císařského (Pandinus imperator) či zlatohlávka Pachnoda iskuulka.

 

  • Transporty zvířat

S ohledem na specifický rok 2020 a ztížené podmínky pro převozy zvířat kvůli pandemii jsme museli některé transporty zvážit či odložit. Naštěstí jsme řadu důležitých dovozů zajistili už v roce 2019. Největším zvířetem dovezeným do Zoo Ostrava byla samice žirafy Rothschildovy (Giraffa camelopardalis rothschildi) ze Zoo Praha. Nejraritnějším druhem byly trnuchy Plesiotrygon nana ze Zoo Basilej a tři druhy madagaskarských cichlid z německé Zoo Kolín. Asi nejkomplikovanějším transportem byl přesun čtyř samic vodušek abok (Kobus megaceros) do 2500 km vzdálené Zoo Kazaň v Rusku. Ačkoliv je Zoo Kazaň platným členem Evropské asociace zoologických zahrad a akvárií (EAZA), není převoz kopytníků mezi Evropskou unií a okolními zeměmi jednoduchý kvůli přísným veterinárním opatřením na obou stranách. Šlo o společný transport tří českých zoologických zahrad, ostravské samice doplnili dva samci z partnerských Zoo Jihlava a Zoo Praha.

 

Nové stavby

V roce 2020 bylo v zoo dokončeno několik voliér. Úpravou expozice malých kočkovitých šelem vznikla expozice Jižní Amerika, jejíž součástí je průchozí voliéra La Pampa. Jedná se o největší průchozí voliéru v ostravské zoo. Obývá ji skupina kondorů havranovitých (Coragyps atratus) a další nové druhy jihoamerických ptáků uvedené výše. Je zde i jeden zástupce savců – morče divoké (Cavia aperea). Na Cestě vody vznikl komplex pěti lesních voliér pro naše druhy sov (sovy pálené, sýčky obecné, puštíky bělavé, sýce rousné a kulíšky nejmenší). Nedaleko sovích voliér se nachází další voliéra pro orly královské (Aquila heliaca), jedny z našich největších dravců, kteří patří v ČR ke kriticky ohroženým druhům.

Malou, ale svým dosahem mimořádnou expozicí je akvárium se vzácnými mexickými rybami při vstupu do Malé Amazonie. Jsou zde představeny endemitní druhy, které obývají nebo obývaly povodí Río Ameca a střetávaly se v malé říčce Teuchitlán. Jedná se o dva zástupce živorodých ryb gudejí – gudeu pomerančovou (Zoogoneticus tequila) a skifii žlutou (Skiffia francesae), a jednoho zástupce kaprovitých ryb jelečka teuchitlánského (Notropis amecae).

 

Na jaře byla v blízkosti pavilonu Tanganika zahájena výstavba dvou chovatelsko-expozičních zařízení pro vzácné primáty – makaky lví (Macaca silenus) a gibony bělolící (Nomascus leucogenys), a také rekonstrukce zadní části pavilonu Tanganika. Čilý stavební ruch vládl i v zázemí, kde začala výstavba komplexu chovných voliér pro ohrožené druhy ptáků naší i evropské fauny.

 

Ochrana přírody v zoo

Zoo Ostrava vyvíjí řadu nejrůznějších aktivit, jejichž společným cílem je ochrana přírody a záchrana nejohroženějších živočišných i rostlinných druhů. Kromě mezinárodních záchovných programů probíhajících v rámci spolupráce mezi zoologickými zahradami  podporuje zoo i záchranné projekty, které jsou realizovány přímo v místech výskytu daných druhů v různých koutech světa, ale samozřejmě také v ČR.

  • Dvě koruny ze vstupu

Prostřednictvím programu Dvě koruny ze vstupu jsou do podpory ochrany přírody zapojeni i všichni návštěvníci zoo. „V roce 2020 byla v důsledku uzavření zoo kvůli nemoci COVID-19 návštěvnost sice nižší, ale stávajících 14 in situ projektů bylo i tak podpořeno částkou 885 454 Kč. Jedná se o projekty realizované například ve Vietnamu, Indonésii, Senegalu, Madagaskaru, ale i České republice,“ říká koordinátor in situ projektů František Příbrský.

  • Veřejná sbírka na záchranné centrum pro luskouny

„Na přelomu roku 2019 a 2020 Zoo Ostrava spustila veřejnou sbírku finančních prostředků na stavbu a provoz záchranného a rehabilitačního centra pro kriticky ohrožené luskouny ostrovní, které na Sumatře v Indonésii buduje indonéská nadace PASAL Foundation v rámci nového projektu Trenggiling Conservation Program (Trenggiling znamená indonésky luskoun),“ popisuje Kateřina Holubová, pracovnice ochrany přírody a propagace.

  • Ochrana jeřábů popelavých v ČR

Zoo Ostrava od roku 2017 podporuje výzkum jeřábů popelavých pomocí sledování GPS-GSM vysílači. Tento záměr v roce 2020 vyústil v samostatný český projekt Jeřábí život, v rámci něhož byla v loňském roce na území ČR označena vysílači od Zoo Ostrava tři jeřábí mláďata.

 

  • Biodiverzita v zoo

Pokračovaly také aktivity podporující ochranu přírody přímo v areálu zoo. „Byly například vybudovány další tůně pro obojživelníky a další vodní živočichy i pro větší zadržení vody v krajině. Vznikly stěny pro hnízdění ledňáčků či vlh, hnízdní budky pro dudky apod.,“ dodává Kateřina Holubová.

 

Věda a výzkum v zoo

Zoo Ostrava aktualizovala a vydala čtyři plemenné knihy – tři evropské (pro hrochy obojživelné, wapiti sibiřské a barasingy) a jednu světovou (pro siky vietnamské). Pracovníci zoo se také v uplynulém roce účastnili celé řady mezinárodních odborných setkání, konferencí a dalších akcí, byť většina z nich probíhala online formou.

 

Vzdělávání a osvěta

Vzhledem k řadě protikoronavirových opatření se vzdělávací a výukové aktivity nemohly uskutečnit v takovém rozsahu jako jiné roky. Místo tří desítek akcí pro veřejnost konaných v průběhu celého roku jsme v roce 2020 „stihli“ uskutečnit jen asi polovinu, a to v předjarním období a pak během letních prázdnin, kdy nebyla opatření tak přísná. Některé akce se uskutečnily online. Jednalo se zejména o přednášky pro veřejnost a také o odbornou konferenci pro učitele. Pro další aktivity a prezentaci dění v zoo v době uzavření byly hojně využívány sociální sítě.    

 

Během roku se nezávisle na složité situaci podařilo vybudovat v areálu řadu nových vzdělávacích koutků. V lednu byla nainstalována druhá série osvětových panelů ke kampani Ukradená divočina upozorňující na ilegální obchod s divokými zvířaty a částmi jejich těl. U pavilonu slonů jsou k vidění kosterní modely plejtváka obrovského a lebka vorvaně, na Včelí stezce tři obří modely včel. Na dalších místech pak další zástupci české fauny – ještěrka zelená, kudlanka nábožná, čolek velký a další.

I když rok 2020 nebyl pro nikoho z nás jednoduchý, život v zoo se nezastavil a výčet významných událostí není ani zdaleka úplný. Na tomto místě bychom chtěli poděkovat všem návštěvníkům, kteří k nám v uplynulém roce zavítali, a také těm, kteří nás podpořili finančním darem. Děkujeme všem za přízeň a do nového roku přejeme hlavně pevné zdraví!

YouTube
Share