Mlýn Plechhamr byl dávným cílem výletníků z okolí a také z Dobříše, Mníšku i Prahy. Už od konce 19. století se zde konaly koncerty dechových kape z okolních vesnic, taneční zábavy, hrálo se ochotnické divadlo, podávalo se občerstvení – domácí chléb s máslem, později domácí masné výrobky, čepovalo se pivo. Výlety k Plechhamru byly velmi oblíbené ještě ve dvacátých letech minulého století. Často zde hrála knížecí kapela starohuťských železáren a kapela pana Synka ze Staré Huti. Okrašlovací spolky spolu s ochotnickými soubory a sbory dobrovolných hasičů z okolí zde pořádaly přírodní divadla. Starohuťští ochotníci tu nejčastěji hráli představení „Z černých mlýnů“.
V noci 16.září 1931 stavby Plechhamru vyhořely. Při vyšetřování bylo prokázáno úmyslné zapálení místnímu hajnému. Stavby už nebyly obnoveny a po protržení neudržované hráze rybníka v zimě 1940 – 1941 celé místo pustlo. Za války v letech 1943 a 1944 zde byla v bývalém dvoře mlýna divadelníky ze Staré Huti opět sehrána ochotnická představení. Od poloviny šedesátých let 20. století se bývalý Plechhamr stal součástí vojenského výcvikového prostoru. Zbytek hráze rybníka byl využíván při výcviku ostré střelby.
Dnešní romantická zřícenina už jen vzdáleně připomíná zašlou slávu tohoto místa, stojí však za to ji chránit a dále nepoškozovat.
Dále po toku Kocáby je krásné skalnaté údolí, které bylo oblíbeným místem trampů.
Nad říčkou můžete zahlédnout překrásného ledňáčka říčního, který zde nedaleko hnízdí. Je to samotářsky žijící teritoriální pták, který se živý většinou menšími rybami, ale v malé míře se v jeho potravě vyskytuje i vodní hmyz a obojživelníci. Loví střemhlavým letem pod vodní hladinu. Hnízdí v norách, které si sám vyhloubí ve strmých březích vod. Pro jejich vybudování potřebuje měkkou půdu. Pro své zářivé zbarvení je nazýván „létající drahokam“. Jeho početnost je rok od roku odlišná a je závislá především na průběhu zimy.
