Studená aprílová neděle lákala spíše k zápecnictví, ale náš výlet jsme již nechtěli odkládat.Ráno jsme se proto sešli na nástupišti Hlavního nádraží v Praze a brzy nato jsme odjížděli „Cyklohráčkem“ směr Slaný. Vnoučata s námi tentokrát necestovala, ale cesta nám byla inspirací, jak zpříjemnit dětem někdy nudné cestování. Vlak s vagóny vybavenými hrami a hračkami určitě mnoho malých výletníků potěší. Ani pohled z okna není jednotvárný. Poté, co míjíme majestátní panorama zříceniny hradu Okoř a přejíždíme kamenný dvouobloukový železniční viadukt (vyhledávanou technickou památku), blížíme se do cíle. Obec Zákolany se stává výchozím bodem k naší dnešní krátké exkurzi do raného středověku české země.
Památná Budeč
Zdoláváme krátkou cestu lesem a zanedlouho již na návrší můžeme spatřit siluetu nejstarší dochované stavby na našem území, kostelík sv. Petra a Pavla na Budči.
Vstupujeme a usedáme do lavic v centrální chrámové lodi. Nasáváme atmosféru místa, kde se shromažďovali věřící a konaly bohoslužby již před více než 1100 lety. Genius loci této svatyně nás přenáší do doby, kdy zde (i když pouze dle legendy později zpracované kronikářem Václavem Hájkem) v mládí pobýval a učil se tu čtení, psaní a latinu pozdější kníže Václav.
Faktem nicméně zůstává, že uvedené hradiště spolu s rotundou sv. Petra a Pavla a kostelem Panny Marie od konce 9. až do začátku 11. století tvořily strategický bod prvních Přemyslovců, rovnající se svým významem například slovanskému hradišti v místě dnešního Pražského hradu.
Minulost vskutku nedávná
Je čas návratu a my se ubíráme zpět na nádraží. Na malém náměstíčku, blízko železniční zastávky v Zákolanech, míjíme sochu druhého dělnického prezidenta Antonína Zápotockého. Přišlo nám to zvláštní, ale nikde jsme nenašli desku ani upomínku, kdo to je a proč tam ta socha je. Ovšem my víme, že tento někým nenáviděný a jinými možná ještě milovaný komunistický politik se v Zákolanech před 135 lety narodil.
Zavzpomínat můžeme i na jiné osobnosti. Strom hruška polnička zde byl vysazen u příležitosti nedožitých 85. narozenin Olgy Havlové. Na počest této výjimečné dámy nechali Zákolanští vybudovat v blízkosti stromu také lavičku. Praktické a vybízí k rozjímání.
Tragédie na železnici
Ještě než se v pozdním odpoledni s Budčí a Zákolany rozloučíme, pietně vzpomeneme 14 obětí železničního neštěstí, které se tu odehrálo v lednu r. 1964. Příčinou byla lidská chyba. Nákladní vlak plný ingotů a železa jedoucí z Kladna narazil v plné rychlosti do osobního vlaku stojícího na místním nádraží. Výsledek byl fatální.
Pozvání na výlet
Ale abychom nekončili smutně, vrátíme se na Budeč. Určitě si nenechte ujít jednu z hlavních poutí, které se konají dvakrát do roka – koncem června na svátek patronů sv. Petra a Pavla a koncem září Národní svatováclavskou pouť.
Interiér rotundy je návštěvníkům přístupný v létě o víkendech. Průvodcovské služby zajišťuje kladenské vlastivědné muzeum.
Přes Budeč vede červeně značená turistická trasa údolím Zákolanského potoka z Kralup nad Vltavou na hrad Okoř.
Text a foto : Zuzana Janovská
