Vrškamýk je hrad kde straší duch zlého rytíře

Na výlet nedaleko řeky Vltavy se můžeme vydat po stopách historie hradu Vrškamýk, bývalého královského hradu císaře Karla IV. před vybudováním Karlštejna. Jedná se o opravenou zříceninu středověkého hradu s vybudovaným zázemím pod hradem a to s vyhlídkovou věží a malým občerstvením včetně dětského hřiště.
První písemná zmínka o názvu Kamýk pochází z roku 1186. Za krále Václava I. se hrad stal centrem kraje a sloužil jako sídlo královského úředníka. Hrad je poprvé zmiňován roku 1236. Rád zde pobýval Přemysl Otakar II. a vydal zde tři listiny. Naposledy byl obýván za Karla IV. Po vybudování Karlštejna připadla panství Vrškamýk pod Karlštejn a hrad byl opuštěn. Jako pustý je poprvé zmiňován roku 1569.  Ta se pak několikrát stala útočištěm loupeživých rytířů, kteří přepadávali lodě plující po Vltavě. Zřejmě z této doby také pochází pověst, podle níž zde sídlil krutý rytíř Hunec, jenž velmi špatně nakládal se svými poddanými. Jednoho dne se vydal na projížďku do okolí, v lese byl zabit a jeho duch se dodnes toulá krajem.

Vstup do hradu




A k tomuto se váže tato pověst. Kdysi dávno, po smrti zdejšího pána, se na hradě usadil neznámý rytíř. Lidé si zakrátko povšimli podivného chování nového pána. Rytíř byl velice zlý a krutý, neměl rád nikoho kromě sebe. Čas plynul a v lesích kolem Kamýku se měl konat tradiční lov. Nikdo ale na hrad nepřijížděl a to poddané ujistilo o pánově zvláštní povaze. Říkalo se, že rytíř nesnáší zvířata a vadí mu i pohled na ně. Jediné zvíře, které měl alespoň trochu v lásce, byl jeho kůň, na kterém se projížděl po lesích. Jednoho dne odpoledne si rytíř vyjel opět na projížďku lesem. Již se blížil soumrak, když se pán otočil zpět k hradu. Najednou se rozhrnulo křoví a několik statných mužů zastoupilo rytíři cestu. Muži rychle rytíře shodili z koně, zbili, okradli a nakonec zabili. S ranním rozbřeskem vyjelo několik zbrojnošů do lesa a pána hledali. Dlouho bloudili lesem a nakonec našli zuboženého hradního pána mrtvého. Pověst praví, že na místě, kde byl rytíř zabit, stávala kdysi kaplička, kterou však lidé později zpustošili. Kaplička zmizela, ale duch zlého rytíře se zde každou noc zjevuje na koni a projíždí lesem až k potemnělým zříceninám.

Z historie jsme zjistili, že hrad již chátral dost století a přesto všechno si zachoval část obvodových zdí pro naši generaci. Proto nyní kdy byl zakonzervován a opraven stojí za to se vydat do těchto míst na výlet. Jelikož v V červnu 2010 byl na hradě Kamýk dokončen projekt Kamýk nad Vltavou – výlet do středověku, je dnes celý přístupný veřejnosti a to s informačními panely popisující historii hradu a dřevěnými mosty s mohutným zábradlím. A tak můžeme procházet hradem a poté sestoupit pěšinou k místu s vyhlídkovou věží a informačním centrem. Je zde velký prostor pro hraní dětí i dospělých s občerstvením. A dle informací města Kamýk nad Vltavou, jenž je vlastníkem hradu i okolí je hrad pro veřejnost otevřen nepřetržitě, vyhlídková věž a prodej suvenýrů dle možností provozovatele.

Podrobná historie hradu :
Přestože počátky dějin Kamýku nad Vltavou bývají kladeny již do 12. století, kdy je předpokládána jeho existence jako správního střediska středního Povltaví, můžeme vznik dnešního hradu datovat teprve do doby vlády českého krále Václava I. v první polovině 13. století. Nejstarší písemná zmínka o něm nese datum 31. července roku 1236. Hrad byl ve své době nepochybně významným panovnickým sídlem, které obýval jak Václav I., tak jeho syn Přemysl Otakar II. Provoz hradu, sloužícího také jako sídlo úřadu královského lovčího, zajišťoval sbor manů (privilegovaných královských služebníků). V podhradí se ve druhé polovině 13. století nacházely dvě osady, zvané Starý a Nový Kamýk, v nichž stály farní kostely sv. Petra a sv. Mikuláše.

Pravděpodobně již na přelomu 13. a 14. století však byl královský hrad opuštěn, a měnil se ve zříceninu. Zanikla také osada Starý Kamýk. Za vlády Lucemburků došlo k přenesení zdejšího úřadu královského lovčího na hrad Dobříš, a císař Karel IV. nechal všechny zdejší many převést k nově založenému hradu Karlštejn. Kamýk byl pak zastavován různým šlechtickým rodům, zejména Rožmberkům, Lobkovicům a Pernštejnům. Roku 1561 pak byl definitivně prodán z majetku české královské komory do držení šlechty. Hradní zříceniny byly postupně rozebírány na stavební materiál, využívaný v nedalekém městečku Nový Kamýk. Poslednímu předbělohorskému majiteli Oldřichovi mladšímu Myškovi ze Žlunic byl Kamýk v roce 1623 zkonfiskován za účast v českém stavovském povstání. Majetek byl královskou komorou obratem prodán Polyxeně Lobkovicové z Pernštejna, která jej připojila k panství Vysoký Chlumec. V držení rodu Lobkoviců byla zřícenina hradu Kamýk až do pozemkové reformy v roce 1922.
zdroj : www.obeckamyk.cz



Booking.com

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *