Jaké vánoční stromky vybrat?
Jedle kavkazská – Abies nordmanniana
V Evropě spolu se smrkem pichlavým patří k nejvíce prodávaným vánočním stromkům. Jehlice jsou na líci tmavozeleně lesklé. Tato jedle roste velmi pravidelně, proto se pro mnoho lidí stala symbolem vánočního stromku.
Smrk pichlavý – Picea pungens
Strom pocházející ze Skalnatých hor Severní Ameriky. Vyskytuje se ve více varietách od tmavozelené po stříbrnou. Jehlice jsou silně pichlavé, ale uchovává si dlouho svěží vzhled, příliš neopadává.
Něco málo o pěstování vánočních stromků
Stromky se pěstují ze semene 2-4 roky ve školkách, potom se přesadí na plantáže, přičemž doba pěstování každého druhu je jiná. Do výšky 180 cm naroste stromek ze semínka za:
- jedle kavkazská 10 – 15 let
- smrk pichlavý 10 – 13 let
- smrk ztepilý 9 – 10 let
- borovice černá 8 – 9 let
- borovice lesní 7 – 8 let
V průběhu pěstování se stromky každoročně hnojí, ošetřují proti plevelům a tvarují střihem a vyvazováním. Tyto činnosti jsou velice nákladné. Po dobu pěstování na plantáži poskytují stromky úkryt drobnému ptactvu, broukům a jiným drobným živočichům. Také produkují životadárný kyslík, který naše civilizace značně spotřebovává.
Smrk ztepilý – Picea abies
Tradiční vánoční strom. Pro nízkou cenu a prostou krásu je oblíben v mnoha domácnostech. K jeho největším nevýhodám patří brzký opad jehličí v trvale vytápěných prostorách. Výhodou je naopak nízká cena.
Borovice černá – Pinus nigra
Stále oblíbený vánoční stromek. Je velmi dekorativní a obvykle sytě tmavozelený. Jeho výhoda je nižší cena a jehlice, které vůbec neopadají.
Řezaný stromek:
Zakoupený stromek je třeba skladovat v chladném prostředí v nádobě s vodou. Doporučujeme odříznout malý špalíček kmínku zalepeného smolou, aby voda mohla ke stromku proniknout. Uvidíte, že stromek s čerstvě provedeným řezem přijme přibližně 5 litrů vody a tak zůstane déle svěží. Pokud máte na stromek stojan s vodou, musí kůra stromku dosahovat až do vody. Nesmí se tedy ořezávat, protože stromek saje vodu pletivy pod kůrou. Po Vánocích stromek ostříháme a spálíme v kamnech, zkompostujeme nebo odneseme na sběrné místo.
Stromek v květináči:
Stromek přeneseme z venku do místa s vyšší teplotou 5 až 10 °C (sklep, garáž) a necháme ho tam několik dní, poté ho přeneseme na chodbu nebo do bytu do nevytápěné místnosti o teplotě 15 až 18 °C. Ve vytápěné místnosti v bytě je třeba stromek nechávat co nejkratší dobu a samozřejmě zalévat, ale pozor nepřelít. Po Vánocích stromek přenášíme v obráceném pořadí zpět a ponecháme až do jara v teplotě 1 až 5 °C. Ven stromek přemístíme až v období, kdy nehrozí pozdní mrazík.
I přestože dodržujeme tento postup, někdy se stane, že stromek nepřežije, protože nezvládne rozdíl teplot.
Stromeček v Čechách
Do Čech pronikla tradice zdobení vánočního stromečku na počátku 19. Století. Poprvé ho prý v Praze vystrojil pro své přátele ředitel Stavovského divadla Jan Karel Liebich. O Liebichově stromečku se mluvilo, ale nový zvyk se rozšiřoval jen pozvolna. Na vánočních trzích se sice začaly prodávat z Německa dovezené stromečky vyřezané z tenkých prkének nebo kartonu a natřené na zeleno, ale na odbyt moc nešly. Opravdové stromečky se strojily jen v bohatých rodinách. Pražské noviny ale v roce 1843 psaly o kupování vánočních stromečků jako o běžné součásti Vánoc. Lojové svíčky se na vánočním stromečku rozsvítily poprvé v Čechách v roce 1860 v domě univerzitních profesorů v Celetné ulici v Praze.
