Posázavská stezka je turistická stezka podél dolního toku řeky Sázavy. Název je užíván zejména pro nejatraktivnější a stavebně nejnáročnější několikakilometrový úsek mezi Pikovicemi (obec Hradištko) přes území Třebsína (obec Krňany) k Žampachu (obec Kamenný Přívoz). Hlavní část stezky je červeně značena jako pěší turistická trasa č. 0001.Turistická stezka zde vede již od roku 1920 a celá byla dokončena za čtyři roky. Stezku navrhl Josef Kliment (1858–1938), učitel z Prahy.
Výchozím bodem nám byl Kamenný Přívoz, kam jsme došli ze stejnojmenné vlakové zastávky a to po červené turistické trase. Okolo kostela sv. Ludmily a před most nad Sázavou jsme se dostali až do lesa kousek nad řekou. Odtud trasa začala stoupat trempskými osadami na hřeben vedoucí nad údolím Sázavy. Posázavský Pacifik jedoucí naproti svahu překonává velký výškový rozdíl v místě zvaném Žampach unikátním mostem a ten právě můžeme vidět na první vyhlídce na trase. Dále po upravené a zpevněné cestě, dnes i trochu zasněžené, pokračujeme lesem s trempskými chatami vlevo ve stráních i vpravo na hoře od cesty. Romantiku nám ještě dokreslovaly zamrzající potoky s malými ledopády na nich. Pomalu procházíme stezkou a kousek od rozcestí pod Třebsínem to máme kousek Raisově vyhlídce, pojmenované po známém spisovateli. Výhled je opravdu nádherný a to jak na řeku, tak na trampské osady pod námi.
A cestou se pak dostáváme k druhé vyhlídce a to je Klimentova vyhlídka, pojmenovaná po budovateli stezky. Opět nádherný pohled na kroutící se řeku a chaty rozesety po skalnatých svazích. Některé mohou směle nést název orlí hnízda. Nezapomenutelný pohled opouštíme a pomalu začínáme klesat až k řece. Po kamenných schodech a zpevněné vyvýšené pěšině jdeme dále směrem Pikovice. Na konci cesty, tedy pro opačný směr na začátku, nalezneme pamětní velkou ceduli budovatelům stezky. A také obnovený kříž jako památník utonulým vorařům, obnovený v loňském roce. Nesmíme ještě zapomenout na Pikovickou Jehlu naproti u tratě, jež je geologickým útvarem s dřevěným křížem na vrcholu. A již máme jen kilometr do cíle na nádraží nebo na autobus, jenž nás doveze zpět do Prahy. I v zimních měsících zde je otevřená restaurace Na Růžku s penzionem.
Železniční trať Praha – Vrané nad Vltavou – Čerčany / Dobříš (trať 210) je jednokolejná regionální dráha. Čerčanská větev je spolu s navazujícím úsekem trati 212 známa jako Posázavský Pacifik. Dobříšská větev je v trampském prostředí také nazývá Trať Dobříš–Paříž. Roku 1882 České obchodní dráhy zprovoznily místní dráhu Nusle–Modřany převážně pro potřeby modřanského cukrovaru. Trať byla roku 1897 prodloužena do Dobříše, roku 1905 byla dostavěna odbočka do Jílového u Prahy, která se zde napojila na již existující trať z Čerčan. Tato trať byla lidově nazývána Posázavský pacifik.
zdroj . wikipedia.org
