Domácí násilí, jako společenský fenomén, je v České republice považován za méně závažný problém. Přitom počty odhalení a vykázání agresivních jedinců ze společných domácností narůstá. Také počty ohrožených osob v rámci kontaktování Intervenčního centra Praha se stále zvyšují. S řešením své životní situace – a případy, které provází ponižování, bití a vyhrožování zabitím, nejsou výjimkou – se na odborníky ohrožené osoby často obracejí až po několika letech. Tento trend chce Intervenční centrum změnit, a proto ve spolupráci s hl. m. Prahou spouští kampaň s názvem „Má mě rád? Nemá mě rád?“.
„Kampaň má oslovit ženy a muže, kteří jsou ohroženi domácím násilím. Nabídnout jim možnost řešení prostřednictvím Intervenčního centra. Poukázat na to, že domácí násilí nemusí ženy či muži snášet, protože existují řešení. Navíc chceme, aby si uvědomili, že netrpí jenom oni, ale i jejich děti, které si své negativní zkušenosti nesou s sebou do budoucího života,“ uvedl ke kampani radní pro sociální oblast Daniel Hodek. Součástí kampaně je vizuální prezentace. Výstava s příběhy žen a mužů, kteří prožili domácí násilí, billboardy, ke kampani je natočen i promo spot. „Ve spotu se jeho autoři snaží veřejnosti přiblížit formy a způsoby domácího násilí, které vycházejí z konkrétních zkušeností ohrožených osob,“ popsal radní Hodek.
V průběhu kampaně budou pořádány přednášky pro laickou veřejnost, ale i odborníky a na závěr kampaně se uskuteční konference, která se zaměří na téma domácího násilí v České republice a možnosti jeho řešení. „Součástí kampaně bude rovněž publikace věnovaná domácímu násilí, příběhům žen a mužů, kteří se s domácím násilím potýkali a způsobům, jakým Intervenční centrum pomáhá,“ řekla vedoucí Intervenčního centra Praha Zuzana Chomová.
Právě sedm příběhů, které budou v rámci kampaně prezentovány, mají veřejnosti přiblížit složitost a hlavně závažnost problematiky domácího násilí ve společných domácnostech jako například u klientky Intervenčního centra Anny, kterou partner ponižoval, nutil ji izolovat se od okolí, napadal ji. Situaci se odhodlala řešit až ve chvíli, kdy se ji partner pokusil uškrtit. V dalším případu se zase Bára stala obětí násilí ze strany svého manžela, které trvalo devět let. Ve vztahu se jim narodily tři děti a Bára měla obavy, že pokud od partnera odejde, nebude mít kde bydlet a nedokáže se postarat o děti. Impulsem bylo až zjištění, že děti jsou situací v rodině vysoce traumatizované, prudce se začalo zhoršovat jejich chování a jedno z dětí začalo mluvit o sebevraždě. O tom, že oběti snáší domácí násilí ve vztahu až desítky let, zase svědčí příběh Dany, která snášela fyzické i psychické výpady manžela dlouhých třicet let, „S Intervenčním centrem začala spolupracovat až poté, co po posledním napadení přivolala policii a ta manžela vykázala,“ uvedla vedoucí Chomová.
Ohroženými domácím násilím nejsou jen ženy, ale objevují se i případy mužů jako třeba v příběhu Marka, který prožíval ve vztahu s manželkou léta psychické vydírání, ponižování a čelil i několika fyzickým útokům. „Výsledkem bylo zhoršení jeho zdravotního stavu, potíže se spánkem a jídlem. Nevěděl, jak situaci řešit, protože manželka opakovaně vyhrožovala, že pokud cokoliv udělá, ona ho obviní z toho, že ji napadl,“ přiblížila Chomová.
