Farma roku 2017



Booking.com

Farmou roku 2017 je Včelí farma Cihlářovi z Kopeče na Mělnicku.

Finále letošního 16. ročníku soutěže Farma roku, kterou organizuje Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ ČR,) se uskutečnilo v pražském Divadle ABC před zraky více než pětistovky hostů. Pořadí jednotlivých rodinných farem vyhlásili a ocenění jim předali kandidáti na prezidenta ČR. V průběhu večera se prostřednictvím videoklipů přítomní dozvěděli, kterých pět farem bylo do soutěže nominováno a postupně pak také jejich konečné pořadí. Roli při rozhodování hodnotitelské komise hrál celkový vzhled farmy, organizace práce, ekonomické výsledky, zamýšlený rozvoj a zapojení rodiny do chodu farmy. Hlavní cenou pro vítěze byla finanční odměna 100 tisíc korun a pro farmy na druhém až pátém místě ceny ve výši 40, 30, 20 a 10 tisíc korun.

Vítěz letošního ročníku

Vítězem letošního ročníku soutěže rodinných farem z různých koutů naší republiky, s různorodou charakteristikou, strukturou či velikostí hospodářství, které prezentují svůj podnikatelský záměr, se stala Včelí farma Cihlářovi z Kopeče na Mělnicku. Její příběh nejlépe dokládají před čtvrtstoletím pořízené fotografie, na nichž jsou místo dříve opečovávaného hospodářství pouhé ruiny. Změnit komunisty zabraný a následně roky devastovaný statek a jeho okolí, které sloužilo jako veřejná skládka, na místo vhodné k životu a podnikání, stálo Ladislava Boháče a jeho rodinu spoustu sil. Odměnou je dnes nejen jemu, ale i dceři Janě Cihlářové s manželem Petrem doslova výstavní usedlost, která neunikne pozornosti žádného zákazníka mířícího do této obce pro kvalitní med. Na farmě v Kopeči se kromě včelařství věnují i rostlinné výrobě na původní výměře 45 hektarech půdy, kde pěstují hlavně obilniny, ale uvažují i o směsce medonosných rostlin. Velmi aktivním hospodářem je stále i Ladislav Boháč. „Do kombajnu táta nikoho jiného nepustí, to je pořád pouze jeho parketa,“ směje se Jana Cihlářová. Hlavním zaměřením jedné z největších farem svého druhu u nás je právě chov včel o počtu 1200 produkčních včelstev, opylovací činnost formou služby pro zemědělce a sadaře, a produkce řady jednodruhových a ochucených medů ve vlastní faremní provozovně s prodejem koncovým. zákazníkům. Farma byla původně zaměřena hlavně na rostlinnou výrobu, ale z hlediska budoucnosti nemělo podnikání perspektivu, proto začali budovat včelařský provoz. Důraz kladou na kvalitu vyráběných produktů. Jednou z prvních investic bylo vybudování nové veterinárně schválené medárny a stáčírny medu, která odpovídá normám EU. Každoročně vyrobí několik desítek tun medů. „Do Kopeče jsem si s sebou přivezl tři úly a postupně začal chov rozšiřovat. Pořídil jsem si kočovné zařízení a najednou bylo včelstev několik stovek. Dnes je jejich aktuální počet při zazimování 1200, v sezóně se ale zvyšuje až o 500, ta jsou na prodej nebo na posílení produkčních včelstev. Aktuálně využíváme celkem 24 stanovišť v okruhu třiceti kilometrů,“ vysvětluje pan Cihlář. Na farmě je práce po celý rok, obzvláště s přihlédnutím k faktu, že veškeré nástavky a rámečky, které je třeba pravidelně obměňovat, si pan Cihlář vyrábí sám. Med je velice často falšován. „Značná část medu, kterou prodávají české supermarkety, pochází z Asie či Jižní Ameriky, kde se vyrábí průmyslovým procesem z cukru. Med je složením gluko-fruktóza a dnes již není problém naštěpit ji třeba ze škrobovin nebo sacharózy, aniž by běžná potravinářská analýza měla šanci zjistit, že jde o falšovanou potravinu. Průmyslový med na rozdíl od přírodního ale samozřejmě neobsahuje prakticky žádné léčivé látky jako enzymy nebo minerály, kvůli kterým ho lidí kupují, zato je tak levný, že mu těžko můžeme konkurovat,“ dodává Petr Cihlář.

Včelí farma Cihlářovi z Kopeče na Mělnicku

 

Stříbrná příčka

Stříbrnou příčku vybojovala farma rodiny Mačlových z Mačic. Rodinná tradice hospodaření a pohostinství v této vísce v podhůří Šumavy se datuje od počátku minulého století a své pokračování našla v osobě nezdolného Jana Mačla a jeho blízkých. Na okraji obce nově vybudovaná moderní farma slouží k chovu skotu o počtu 150 kusů s tržní produkcí mléka. Téměř 200 hektarů okolních pozemků spadá do režimu ekologického zemědělství. V obnoveném původním hostinci a penzionu pak Mačlovi poskytují agroturistické služby. Hovězí maso ze skotu plemene Aberdeen angus, chovaného na hospodářství v nedaleké Vísce, je z části zpracováváno ve faremní bourárně. Rodina, nedávno rozšířená o čtvrtou generaci, do budoucna zvažuje i výrobu mléčných produktů.

rodina Mačlových z Mačic

 

Bronzová příčka

Bronz získala Kozí farma Sedlák, jejíž historie v obci Šošůvka v samém srdci Moravského krasu, je stará více než dvě stě let. Veterinární lékař Jan Sedlák se svou ženou Evou na ní navázali velmi záhy po změně režimu. Čtyřicítka hektarů z větší části luk a pastvin v této chráněné krajinné oblasti slouží výhradně k chovu dvou stovek bílých krátkosrstých koz. A již čtvrtstoletí tu Sedlákovi, coby průkopníci, vyrábějí s láskou a péčí výborný kozí sýr, k němuž postupně přibyla široká škála nových výrobků prodávaných jak ze dvora, tak v řadě obchodů nejen na jihu Moravy. Pro farmu je typická sezónnost se zahájením v období Velikonoc a ukončením v období Vánoc. Potřebnou zastupitelnost na farmě, která je vděčným cílem mnoha nejrůznějších exkurzí, již několik let zajišťuje další generace – syn Jan a dcera Vendula.



Bramborová příčka

Čtvrtá se umístila Farma Vilímovský z Trhového Štěpánova. Truhlář Václav Vilímovský na podzim roku 1989 odešel z pražského Smíchova do Trhového Štěpánova. K zakázkové výrobě nábytku si přibral i hektar půdy po prarodičích a dalších pár si pronajal a začal hospodařit. Dlouhé roky rozšiřovaný chov mléčného skotu s více než stovkou dojnic se před několika lety přestal slučovat s vážnou nemocí hospodáře. Farma se tak nyní kromě rostlinné výroby na 200 hektarech převážně orné půdy zabývá výkrmem jalovic a produkcí žádaného vyzrálého hovězího masa ve vlastní bourárně. Má vlastní stáje, veškerou moderní techniku a 170 ks masného skotu plemene Charolais, Angus, Limousine, masný Simentál a Čestr. Maso kromě prodeje ve faremním obchůdku míří prostřednictvím společnosti Makro do jejích tří pražských prodejen, ale i vyhlášených restaurací.



Booking.com

Další umístění

Páté místo obsadila farma rodiny Černých ze Sirákova . Manželé Ludmila a Lubomíra Černých začali budovat rodinnou farmu na kraji obce Sirákov nedaleko Žďáru nad Sázavou, s šesti hektary navrácené půdy a několikamilionovou půjčkou na stavbu stáje. Velmi kvalitní chov 150 kusů mléčného skotu plemen Holštýn a Brown swiss, obhospodařování 117 hektarů půdy s důrazem na krajinotvorbu a výrazný rozkvět celé farmy jsou již společným výsledkem práce dvou generací – tedy i syna Lubomíra a snachy Jany. Ta s oblibou a hrdostí říká, že jejich čtyři děti ve věku od dvou do 18 let jednou nedostanou dědictvím alba fotografií ze zahraničních dovolených, ale hospodářství s kouskem země, co ponese jejich rodné jméno. „Opět se k naší velké radosti ukazuje, že sedláci jsou těmi, kdo mohou na svých příkladech a příbězích svých rodin dokumentovat jak příležitost, okleštěnou nesmyslnými politickými nebo byrokratickými omezeními, dokážou v praxi proměnit v příkladná hospodářství, která se opět stávají neodmyslitelnou součástí českého venkova,“ uzavírá předseda ASZ ČR Josef Stehlík. Soutěž rodinných farem z celé naší republiky za šestnáct let svého trvání získala velkou oblibu. Stala se inspirací pro ostatní soukromě hospodařící zemědělce, změnila pohled části veřejnosti na sedláky a vrátila vážnost rodinným farmám. Láska k půdě, úcta k předkům a tradici, víra ve smysl a správnost vytčeného cíle, pracovitost a pokora – to vše naleznete v pěti skutečných příbězích letošních oceněných farem.

Jaromír a Věra Hamplovi