Česká republika má novou památku zapsanou na Seznam světového dědictví UNESCO. Je to Žatec a krajina žateckého chmele. Rozhodl o tom Výbor pro světové dědictví na svém zasedání v Rijádu (Saudská Arábie). Památka je první na tomto seznamu UNESCO, která představuje krajinu s chmelnicemi a stavby spojené se zpracováním chmele a jeho obchodováním.
Nově zapsaná památka se skládá ze dvou částí.
První je Žatec coby centrum chmelařské oblasti.
Představuje množství staveb zaměřených na zpracování chmele a působí zde instituce spojené se světovým obchodem a s výzkumem chmele. Žatec je zapsán v rozsahu historického městského centra (chráněného formou památkové rezervace) a navazujícího dříve průmyslového Pražského předměstí (chráněného formou památkové zóny). Druhou částí je Žatecká chmelařská krajina, kterou tvoří chmelnice okolo vesnic Trnovany a Stekník (chráněného formou vesnické památkové zóny) se stejnojmenným státním zámkem. Obě části společně představují víc než sedm století dlouhou tradici pěstování, zpracování a obchodování s nejznámější odrůdou chmele na světě.
Zápis na Seznam světového dědictví UNESCO je výsledkem dlouholeté spolupráce mnoha subjektů samosprávy, státní památkové péče, pěstitelů chmele i Chmelařského institutu a v neposlední řadě odborníků Národního památkového ústavu a Českého národního komitétu ICOMOS.
Město Žatec a památky spojené se zpracováním chmele byly už v roce 2007 zapsány na tzv. Indikativní seznam ČR, který obsahuje potenciální uchazeče o zápis na Seznam světového dědictví. Národní památkový ústav byl jedním z iniciátorů této nominace.
„Už v listopadu 2013 jsem ráda připojila svůj podpis pod memorandum o spolupráci při přípravě nominace. Tomuto tématu, tolik populárnímu v České republice, jsme od počátku věřili. Národní památkový ústav byl u všech fází projektu a také svůj výzkum zaměřil v letech 2016–2020 na dokumentaci historických staveb sloužících pro zpracování chmele na území Žatecka,“ uvedla Naďa Goryczková, generální ředitelka NPÚ, která se účastní jednání Výboru pro světové dědictví v Rijádu.
Stavby v historickém centru Žatce názorně ukazují různé historické etapy, od staršího tradičního způsobu sušení chmele na půdách, přes jedinečné sušárny, sklady, stavby se sirnými komorami a vysokými komíny, po objekty pro certifikaci kvality chmele. Tyto technické památky jsou soustředěné na relativně malém území Pražského předměstí. Některé z nich už neslouží své původní funkci, ale jsou konstrukčně a materiálově autentické, s mnoha specifickými detaily.
První verze nominace s názvem Žatec – město chmele byla zaměřená pouze na urbanistické a technické dědictví v Žatci. Výbor pro světové dědictví v roce 2018 označil projekt za zajímavý a vyzval Českou republiku k přepracování a rozšíření o příběh pěstování chmele v okolní krajině. Ve spolupráci města, zástupců chmelařů, pod odbornou asistencí NPÚ a domácích i zahraničních expertů byla vybrána krajina chmelnic na Steknicku spolu se Státním zámkem Stekník. Ten je architektonickou dominantou krajiny a současně jako rezidence místní vrchnosti spojené s pěstováním chmele dobře doplňuje komplexní historii úspěšného pěstování chmele na Žatecku.
„Jsme rádi, že bylo možné do projektu zapojit i Státní zámek Stekník, jehož obnově Národní památkový ústav v posledních letech věnuje zvýšenou pozornost,“ uvedla Naďa Goryczková a doplnila: „Status světového dědictví bezpochyby napomůže zvýšenému zájmu o tuto výjimečnou památku. Jedinečnost krajiny chmelnic propojené s vesnicemi se zemědělskými usedlostmi a místy pro zpracování, skladování a následné obchodování s chmelem, představí v budoucnu také naše nové expozice. Věříme, že prestižní status světového dědictví pomůže získat větší zájem domácí i zahraniční veřejnosti.“
Na počátku roku 2021 byla rozšířená nominace podepsána ministrem kultury a odeslána Centru světového dědictví do Paříže. 1. února 2021 začal proces hodnocení.
Zápis na Seznam světového dědictví je dalším velkým úspěchem širokého kolektivu zapojených subjektů a jednotlivců. Česká republika obohatila tento seznam UNESCO o fenomén pěstování a zpracování chmele, a to v celé jeho šíři „od pole do skladu“. Doplnila tak početný soubor zapsaných produkčních zemědělských krajin, které uchovávají tradice pěstování různých plodin, včetně staveb na jejich zpracování. Z nich je nejvíc viničních krajin v různých zemích (zejména evropských – Francie, Itálie, Maďarsko), jsou zde i plantáže pěstování čaje (Indie, Čína), tabáku (Kuba), agáve (v Mexiku), kávy (v Kolumbii), kakaovníků nebo rýžová pole (na Filipínách nebo v Číně), olivové háje (Palestina, Andalusie ve Španělsku) nebo i sady s korkovými duby (Španělsko).
Uznání výjimečné světové hodnoty památek Žatecka je nyní velkým společným závazkem, jak toto dědictví ještě lépe chránit a prezentovat široké a odborné veřejnosti.
