Při cestě z nádraží v Řevnicích k rozcestí u Tří modrých a dále po žluté značce směr vrch Babka a asi po třech kilometrech se v lese objeví zmíněná stavba. Jsme pod vrchem Pišťák, kde bývalo slovanské hradiště. Uvnitř lesa se najednou objeví dílo, které přímo vybídne k zastavení a prozkoumání.

 Z místních novin : 

24.09.2000 

Řevnice - Retenční nádrž, kterou zamýšlí řevnická radnice vybudovat pod vrchem Pišťákem, v letošním roce hotova nebude. 

NN o tom informoval zaměstnanec řevnického městského úřadu Slavoj Hampl s tím, že radnice musí nejdřív podat žádost o dotaci. Ačkoli se zprvu uvažovalo o tom, že žádost město zašle Státnímu fondu životního prostředí, nakonec se představitelé Řevnic obrátí na Ministerstvo zemědělství ČR. "Požádáme o dotaci asi 300 tisíc," upřesnil Hampl, podle něhož jsou zatím hotové jen zemní práce. "Letos už se nic dalšího dělat nebude," dodal. 

Oprava retenční vodní nádrže Pišťák. rok 2002

od roku 2000 dává Vladimír Roztočil, správce ML Řevnice, dohromady veškerou dokumentaci k realizaci akce Oprava retenční vodní nádrže Pišťák (povolení, hodnocení, vyjádření .....). V současné době je zažádáno na SFŽP ČR o poskytnutí dotace ve výši 70 – 80% celkových nákladů. SFŽP po nás nyní požaduje doplnění některých údajů a vydání stanoviska od Krajského úřadu.

Na tuto akci je zpracován Projekt stavby a rozpočet činí 2.460.854.-Kč, to znamená, že podle případného rozhodnutí o dotaci je nutno dodat 490 – 738 tisíc.

Před dodáním požadovaných údajů na SFŽP ČR je nutno rozhodnout, jestli bude prostor pro financování této stavby.

Lokalita Pišťák je bývalá retenční nádrž, která má za úkol zabránit, aby přívalové vody a nánosy nestekly rychle v Moklickém potoce až do města, ale aby byla podpořena retenční schopnost celé lokality. Pochopitelně dlouhá léta tuto nádrž nikdo neudržoval a tak došlo k úplnému zanesení sedimenty z potoka. V rámci rekultivace Selecké skládky se odebralo z nádrže určité množství hlinitých sedimentů. Bylo by vhodné podle projektu nádrž dodělat kompletně celou, protože v letošních srpnových přívalových deštích opět zadržela velké množství vody a sedimentů. Její obnovou by v místě nad nádrží vznikl přirozený mokřad, jenž nejlépe zadržuje vodu a postupně jí uvolňuje do krajiny.

                Další funkcí nádrže bude i její využití v případě ochrany lesního majetku města  a to při případném požáru lesa, neboť to může být jediný velký zdroj vody v okolí Řevnic. Dále bude značný význam i ve vytvoření vhodných podmínek k rozvoji a rozmnožování vodní flory i fauny v pásmu vtokové a břehové části.

V neposlední řadě by i pro občany města vzniklo velmi pěkné prostředí, které budou rádi navštěvovat.Bylo by možné celou tuto lokalitu pojmout jako určitou  formu lesoparku (zřídit okolo cesty k Pišťáku stanoviště s lavičkami, vývěsky o městském lese a floře i fauně v něm, možnost jednoduchých sportovních míst atd.). I v současné době je tato lokalita velmi navštěvovaná. 

Řevnice - Lesní hřiště má vzniknout u retenční nádrže Pišťák nad Řevnicemi. rok 2004

Nádrž na Pišťáku začala opravovat řevnická radnice. "Náklady na rekonstrukci jsou 2,4 milionu, 75 % zaplatí stát," řekl starosta Řevnic Miroslav Cvanciger. "Po rekonstrukci má nádrž sloužit jako retence při velkých deštích, biokoridor pro rozmnožování vzácných živočichů a nádrž na vodu při požáru," dodal Cvanciger. Součástí úprav má být i vybudování lesního hřiště. "Vznikne posezení, přístřešek a hřiště, kde si lidé budou moci zasportovat," říká starosta. 

  Vše bylo realizováno v roce  2004 . Článek ukazuje současný stav .

Podle břehů a hráze jsme se domnívali, že se jedná o lesní nádrž či koupaliště, jelikož všude kolem byly zpevněné břehy a také výpusť. Místní pamětníci tvrdí, že zde mělo být i koupaliště. Nyní je zde pouze prázdná nádrž s uprostřed pomalu tekoucím potůčkem.

Kolem je turistické posezení a jinak nijak udržované okolí. Z místního tisku jsem zjistil, že zde mělo být vybudováno hřiště a odpočinkové místo pro obyvatele z blízkého okolí. A samozřejmě i pro turisty mířící do brdských lesů. Byl to jistě pěkný záměr, leč myšlenka na vybudování areálu vzala, jak se zdá, za své. Místo je tak pouze jednou ze zastávek pro cyklisty a pěší turisty na cestě na vrchol Babka nebo na Skalku.

Babka (505 m. n. m.) je skalnatý kopec v brdských Hřebenech,  v Řevnickém lese, na výběžku, který z hlavního hřebene Hřebenů odbočuje nad Řevnice. Nachází se mezi Řevnicemi a Mníškem pod Brdy; do těchto měst také spadá katastrálně, vrcholová část spadá do Řevnic. Kvůli dobré vyhlídce je od 19. století oblíbeným výletním místem. Podobně atraktivní je i další vrchol téhož hřebene, Malá Babka neboli Pišťák, vzdálený asi 700 metrů západojihozápadně.

Skalka je původní poutní místo s barokním kostelíkem sv. Máří Magdaleny, klášterem, poustevnou a křížovou cestou. Umístěn na vyvýšeném ostrohu nad Mníškem pod Brdy, 27 km jihozápadně od Prahy v okrese Praha-západ na úpatí Brdského hřebene. Je odtud krásná vyhlídka na Mníšek pod Brdy. Ve středověku tudy vedla Zlatá stezka. V současné době se jedná o oblíbené místo turistů, je využíváno i pro turistiku v zimních měsících na běžkách. V červenci 1889 sem byla z Řevnic zavedena historicky třetí turistická značená cesta Klubu českých turistů.

Domů se lze vrátit po žluté značce do Zadní Třebaně na vlakové nádraží.