Bernské Alpy patří do Švýcarských Alp. Hranici masivu lze vytýčit na severu osou dvou velkých jezer - Brienzským a Thunerským a od Freiburských Alp je dělí údolí Niedersimmental, město Gstaadt a přes sedlo Col du Pillon vede tato hranice až do údolí Rhony. Východní ohraničení pohoří tvoří údolí Aary po sedlo Grimselpass a končí opět u Brienzského jezera.

Snad nejznáměšími vrcholy Bernských Alp je trojlístek hor Mönch, Jungfrau a Eiger. Především posledně jmenovaný štít si našel své pevné místo v historii dobývání evropských velehor. Jeho proslulá severní stěna patří dodnes mezi největší výzvy. Celkem 9 vrcholů přesahuje hranici 4000 metrů. Jsou to :

§  Finsteeraarhorn (4274 m)

§  Aletschhorn (4195 m)

§  Jungfrau (4158 m)

§  Mönch (4107 m)

§  Schreckhorn (4078 m)

§  Lauteraarhorn (4042 m)

§  Grosser Fiescherhorn (4049 m)

§  Grosser Grünhorn (4043 m)

Po výstupu z lanovky se nám naskýtal výhled na okolní vrcholy, které byly z části v mlze a to je protože jsme se nacházeli již ve výšce více než 2000 m.n.m.  Podnikli jsme pěší výlet v oblasti pod Eigerem, Došli jsme na nádraží Kleine Scheidegg,Kleine Scheidegg je turistická oblast s hotely, ale je přístupná pouze ozubnicovou železnicí.

Zde se mezi vagony ozubnicové železnice v klidu a nerušeně prohánějí kozy. Viděli jsme také typického alpského psa  bernardýna, se kterým se můžete za poplatek nechat vyfotografovat. Dolů jsme sestoupili k železniční zastávce ozubnice Alpiglen ležící v nadmořské výšce 1 616 m. Cestou jsme viděli farmu s kravami a poblíž nádraží u výletní restaurace odpočívali vepříci.

Překvapilo nás, že vláčky ozubnicové železnice jezdí v krátkých intervalech dost za sebou. Vláčkem jsme sjeli dolů do Brandegu.